Tommy's Tricks

Věděl jsem, že se jmenuje Tommy a že má nějaké „triky", ale to bylo opravdu všechno, co jsem o hře věděl. Zbytečně mnoho otázek, málo odpovědí na obalu diskety. Přesto jsem ji spustil a zjistil jsem, co se před třiceti sedmi lety skrývalo za tímhle záhadným názvem.

Tommy's Tricks je v zásadě soupis minigamů — malých logických úloh a hlavolamů zabalených do jednoho programu. Není tu spojitá zápletka ani příběh, který by tě táhl vpřed. Místo toho si sedneš, a před tebou se postupně objevují jednotlivé triky, které se mají zdát byť zábavné či zajímavé. Všechny se hrají na tomto černém DOS pozadí, s jednoduchými čarami a postavičkami, které vypadají jako by je nakreslil někdo tužkou na papír.

Ovládání je primitivní, jak se na osmdesátá léta sluší — šipky a Enter na klávesnici. Každá úloha trvá pár minut, pak už víš, jak ji vyřešit, a jdeš na další. Není tu téměř žádný pokrok, skrze který by se hra postupně zvedala. Grafika je přiměřená době, zvuky spíš absence zvuku. Hra se hraje bez vypichujícího doprovádu nebo ambiciózního designu — je to prostě sbírka jednoduchých věcí, které bys mohl najít v každém druhém edukativním CD-ROMu z devadesátek.

Dnes už nemá Tommy's Tricks skoro nic, co by tě přimělo si ji zahrát dva dny po sebou. Je to tím, jak jsou ty triky povrchní, jak je otupuje přehrávání stejných mechanik stále znova. Jiné hry z té doby se snažily alespoň o nějakou zábavu, dramaturgii nebo alespoň vizuální nápad. Tohle byla prostě sbírka, která se tvářila jako edukace, ale připadala jako nudná povinnost.

Pokud máš slabost pro DOS kuriozity, můžeš ji spustit v prohlížeči jako doklad o tom, jak se tvůrci pokoušeli tvořit zajímavé věci s minimálními prostředky. Ale nebude to pro zábavu — bude to pro zvědavost a nostalgii. Hra není špatná, jen není nic, co by ti dnes chybělo.