Esta análise ainda não foi traduzida — mostramos o original (Čeština).
Někdy když pátrám v archivech starých disket, narazím na tituly, které si pamatuje leda ta máquina. Olmang Jolmang Paradise je přesně takový kousek — DOS hra z poloviny devadesátek, kterou vybírá z zapomnění jen občasný nostalgik nebo marný archeolog digitální kultury.
Šlo o jednoduchý akční nebo puzzle titul, kterého bylo na počítačích typu 386 a nižší řady k dispozici stovky. Bez představitelného příběhu, bez rozpracované grafiky, bez ambice být něčím víc než zvuková a vizuální rozptýlení na nudné odpoledne. Hra se hrála jednoduše — klávesou či myší se ovládala postava skrz několik obrazovek plných překážek a sbíraných předmětů. Cíl byl jasný a nezměnný: jít dál, posbírat všechno, co patří, překonat to, co stojí v cestě.
Samotné hraní mělo práci na tom, aby nebylo otravou. Ovládání bylo prašt a uderž, bez subtilnosti. Grafika odpovídala dobie — pixelové kostky bez ambicí, snad s ocasem nebo zuby, aby bylo jasné, co hrajes. Zvuky se prodíraly slabým reproduktorem — pískotka, hřmot, někdy i pokus o melodii, která už v hlavě nezůstane sekundu po vypnutí stroje.
Dnes je taková hra zajímavá především jako dokument — důkaz, že v nejhlubších archivech malých vydavatelství či domácích tvorců existují tituly, které nikdo nezachytil v encyklopediích a které bez internetu nikdy neznámeš. Olmang Jolmang Paradise je sice technicky hratelia, ale v dnešní době ji hraji ne pro zábavu, nýbrž ze zvědavosti.
Pokud tě lákají skryté perly DOS éry a nezáleží ti na tom, že hra nemá příběh ani hloubku, můžeš ji spustit v emulátoru nebo DOSBoxu. Je to zkušenost jako z nějakého starého číhače — krátká, rozpačitá, ale přinejmenším originální.
old