FriendlyWare P.C. Arcade

Když jsem se poprvé podíval na seznam her z roku 1983, padl mi na oči FriendlyWare P.C. Arcade a přímo vonělo to na něco z doby, kdy se všichni snažili poučit počítačové nadšence, že osobní počítač není jenom na práci. Výsledek? Sada minimalistických her pro DOS, která si dnes připad jako průkopnická, leč nekompromisně skromná počítačová zábava prvního řádu.

Jde o sbírku arkádních miniher v duchu těch nejstarších. Padesátipixelové postavičky, monofónní zvuky, jednoduché mechaniky — chytni kostku, běhej před příšerou, sbírej body, umřeš. Žádné grafické fůflechy, žádný příběh. Prostě hardiák DOS v jeho nejčistší podobě. Každá hra v balíčku je součet omezení: jak zabavit hráče se 64 kilobajty RAM a sedmisegindikou disketou?

Hraní si vyžaduje trpělivost a ochotný mozek. Počítač s tímhle systémem vůbec nežil pro plynulou grafiku nebo melodické zvuky — existoval v režimu, kdy se každý cyklus počítače musel vyměřit na gramy. Výsledkem je hra, která je lehce ovladatelná, ale dokonale nudná pro kohokoli, kdo vyrůstal s něčím mínimálně pestřejším. Pohyby jsou tuhé, reaktivita minimální. Zábava spočívá spíš v tom, že vůbec běží.

FriendlyWare měl svůj čas — byla to společenská věc, jeden z mnoha pokusů, jak učinat PC „přívětivý" (odtud to jméno). Dnes se na to kouká historik, nikoli hráč. Není v tom nic špatného. Právě takovýmto projektům vděčíme za to, že se počítače vůbec staly hracím platformou.

Pokud tě zajímá, jak vypadala zábava roku 1983 na nejčerstvějším hardwaru, lze si ji pustit v DOSBoxu a koukat se na ní jako na digitální artefakt. Ale očekávat hraní — to je příliš. Nalistuj si raději něco od Ultimy nebo prvního Kingova Quest. Toto je spíš dokument než hra.