The Amazing Adventures of ANSI Dude

Když si dnes otevřeš něco s názvem "Amazing Adventures of ANSI Dude", čekaš v lepším případě retro kýč, v horším případě... vlastně ani nevíš, co čekat. A pak zjistíš, že to je přesně to, co slibuje — průlet pixelart světem z doby, kdy byla grafika ještě otázka vynalézavosti a ANSI art byl legální umění.

Jedná se o jednoduchou adventuru pro DOS, kterou nejlépe popisuje slovo "minimalistická". Tvůj hrdina — ANSI Dude — putuje světem složeným z ASCII znaků a barevných bloků po způsobu, jakým si to počítače devadesátek představovaly jako nejlepší, co se dá stihnout. Nejde o logickou adventuru ve stylu King's Quest, spíš o sérii kratších interaktivních scén, kde se orientuješ a hledáš, co dělat dál. Cíl? Nevím, co si od něho máš vzít, ale cesta tam je směr.

Hraní je primitivní tím nejlepším smyslem. Ovládáš směry, tlačíš věci, koukaš se kolem. Animace se skládá ze změny barvy nebo přeuspořádání znaků na obrazovce. Zvuk? Spíš pípání PC reproduktoru, které tě pohne vpřed, pokud cítíš nostalgie. Během deseti minut víš, co dostaneš: surovou, hloupě vznešenou interakci bez větších ambicí na dramatičnost či složitost. A právě v tom tkví jedinečnost — není tady nic navíc, aby se to mělo líbit, musí se ti líbit právě tato surová forma.

Padesátletý člověk, který v devadesátkách seděl v počítačovně a koukal na screen savery, si tady bude připadat jako doma. Ostatní skončí zoufalí, proč si vůbec klikli. Hra je artefakt z doby, kdy bylo tímto způsobem dělat cokoli považováno za technologické vítězství. Dnes slouží spíš jako okno do mysli tehdejších programátorů, což je sice zajímavé, ale hratelné to není.

Pokud se chceš vrátit do sedmdesátého osmého řádku nějaké BBS plochy a cítit se jako počítačový nadšenec z roku 1995, ANSI Dude ti dá přesně to. Všem ostatním: odpusť si to a soustřeď se na hry, které si zasloužení, aby se je hrály.