이 리뷰는 아직 번역되지 않았습니다 — 원문(Čeština)을 표시합니다.
Skenovat disketu a koukat, co se stane — to bylo v devadesátkách. Equality 2 se na obrazovce objevuje jako černobílá záhada bez jasného vykřičování, co vlastně jsem si instaloval. Jednoduchá vizuální stránka, ale něco se tu chystá.
Půjde o puzzle, které si nejsem docela jistý, jak ho přesně pojmenovat. Obrazovka rozdělená na sektor, kuličky, které je potřeba nějak dostat na místo určení. Logická úloha, kde symetrie a rovnováha hrají roli — název to prozrazuje. Cíl je jednoduchý, cestu k němu už se hledá hůř.
Hraje se myší a trpělivostí. Posun tady, otočení tam, pokus-omyl jako jediná cesta kupředu. Grafika je primitivní, ale v tom je určitý půvab — všechno zbytečné odpadlo a zůstala jen hra. Zvuky netrápí, příjemné ticho. Tempa se drží věc sama, protože je v tóbě, jak rychle budeš experimentovat.
Takovéhle jednoduché logické hry se v té době kupovaly a hrály, protože nebyly všude. PC bez internetu znamenalo, že každá disketa s neznámým obsahem mohla být posun do nového světa. Equality 2 možná nebyl bestseller, ale v archívech starých her zůstane jako kuriózní důkaz, že i bez tří milionů polygonů se dala tvořit zábava.
Dnes si ji zahrát v emulátoru DOS prostředí má smysl především tím, že učí, jak málo prostředků tvůrci potřebovali. Koho zajímá minimalistické puzzle bez zbytečné klikálky, najde tu pár hodin tiché koncentrace. Pro ostatní nebude nic, ale právě na tomhle je retro hraní — objevit, co už nikomu nestojí za zmínku.