Kingdom of Kroz II

Když otevřeš Kingdom of Kroz II, narazíš na číselně zadaný svět, který tě přímo vyzývá k řešení. Nejde o grafické dobrodružství, jak by dnešní hráč čekal — jsou tu jen znaky, čísla a symboly na tmavém pozadí. Pokud ses ale konce osmdesátých let točil kolem textových adventur, věděl jsi, co tě čeká.

Grafický engine si berou minimálně. Hrajete Fantasy dungeon postavený z ASCII znaků, tudy vede cesta dolů a dolů skrz různé úrovně podzemí. Cíl je prostý: dostat se na konec levelu, sebrat co nejvíc pokladu a porazit či obejít příšery, které ti stojí v cestě. Veškerý svět, kterému rozumíš, je reprezentován jednotlivými znaky — ty si sám musíš doplnit mozkem.

Ovládání je čistě klávesnicí. Pohybuješ se po gridu, narazbíš na zdi a předměty se tam nacházejí, kde je vidíš. Hru to dělá puzzle na klasiku narazit a objevit — nejde o reflexy, ale o orientaci a taktice. Občas si vezmeš magický předmět, občas skončíš na špatném místě a zemřeš z ničeho nic. Hraní je to rutinní a místy nudné, ale není to bez logiky. Druhý díl oproti prvnímu přinesl víc úrovní a složitosti, což znamená víc času pro málo nového.

Kingdom of Kroz II se vejde do jednoho disketu a berou jej dnes spíš jako kuriozitu. Šedesátá až devadesátá úroveň už připadá repetitivní, i když každá má svá překvapení. Na výběr máš mezi různými třídami hrdiny, což přidává důvodu si ji zahrát znovu — a zároveň znamená, že poprvé skoro stejně hraju všichni.

Dnes si ji zahraješ spíš pro historickou chuť nebo když tě napadne, jak vypadala zábava v DoSovské éře bez grafiky. Není to špatná hra, jen striktně určená pro lidi, kteří si rádi představují svět z abstraktních znaků a nemají problém s tím, že jde čistě o logické řešení. Pro moderního hráče je to spíš učebnicový případ zastaralého formátu než zábava, kterou by se vraceli víckrát.