Cartels & Cutthroat$

Zastav se a běž do devadesátek. Konkrétně na disketu s Cartels & Cutthroats, hrou, kterou si v počítačovém obchodu půjčoval někdo, komu se herní ceník zdál jako nejzajímavější literatura. Žádný intro, žádný fanfáry — prostě jen příkazy a jedovaté počítače čekající na tvůj tah.

Je to strategická tahová hra o křivých obchodech mezi kartely. Sedíš na své straně obrazovky, počítač na své, a hraješ si na dealer v podzemí, kde se podpojiví počítače pokoušejí něco urvat i tobě. Cíl? Přežít, vydělat a zbankrotovat protivníka dřív, než tě on zbankrotuje. Není tu empatia, není tu morál — je tu jenom matematika a hazard.

Hraje se to tak, že zadáváš příkazy textově. Kombinuješ nákupy, prodeje a sabotáž. Počítač odpovídá čísly a textem. Výsledek vidíš, jak se tvoje peníze zvyšují nebo padají. Nuda? Ne, spíš to působí jako simulátor života v nějaké temné kanceláři, kde se rozhoduje o majetku a svědomí. Bez grafiky to vidíš líp v hlavě — a to je někdy silnější než kterýkoli pixel.

Byla to nemilosrdná hra bez návštěvníka. V devadesátkách se po nějakých hodinách ztrácela pod hromadou jiných titulů. Dnes na ni vzpomíná jen ten, kdo ji hrál s chladným vzduchem z otevřeného okna a slonů kouře z cigarety, která mu kouzelně visela na rtu. Přinesla jenom jednu věc — zkušenost, že řemeslo úskoku se nemusí kreslit.

Dnes si ji zahraješ v prohlížeči, pokud tě zajímá, jak vypadá strategická hra bez vychytávky. Bez obrázků, bez zvuku, jenom tvoje rozhodnutí a matematika, která je buď tvoje nebo protivníkova. Není to pro všechny. Ale pro ty, co mají radši mozek než oči, stojí to za pokus.