Subbuteo

Když jsem tenkrát klikl na spustitelný soubor, čekal jsem fotbal. Dostál jsem taktiku. Subbuteo na počítači není přímá hra - je to digitální deska, kde táhneš figurky po zelené trávě a střílíš na branku, jako bys to fyzicky dělal rukou na stole. Ironie je, že počítač tuto fyziku emuluje přesně tu dobu, kdy se Subbuteo jako stolní hra chýlila k úpadku.

Jde o turnovku s minimální grafikou. Vidíš hřiště shora, své hráče a ty soupeře. Každý tah ti dá několik vteřin na rozhodnutí - pošlu balon vpřed, pasu stranou, nebo se pokusím o průnikový míč. Fyzika je základní: míč letí přímou čarou, hráči se pohybují s setrvačností. Nejsou tu žádné speciální schopnosti, žádné powerupy. Jenom elementární fotbal, jaký by vypadal v devadesátkách, kdy se tenhle druh simulace bral pořád dost seriózně.

Hraní je studené a pomalé.每tah trvá věky, počítač čeká na tvůj vstup, pak si vezme svůj čas s vlastní taktickou úvahou. V dnešní době, kdy hrají čtvrtiny hodinové zápasy, je to zkrátka nudné. Navíc ovládání není intuitivní - musíš se naučit, kam myškou klikat, jak koukat na čísla na hráčích a co vlastně znamenají. Hra tě nenavádí.

To, co se s ní stalo, je zajímavé. Subbuteo jako fyzická hra měl v osmdesátkách a devadesátkách kultu - hrál se v hospodách, na školách. Digitální verze to nedokázala zachytit. Počítačových fotbalových simulací bylo více, a ty, které se zaměřily na realistickou 3D akcí (později FIFA, PES), prostě vyhrály. Subbuteo na PC skončil jako kuriózum.

Dnes si ji zahrát můžeš, ale nebude to zážitek. Bude to spíš zkoušení si, jak se hrála strategie na počítači před třiceti lety. Tichý, pomalý turnový fotbal bez zvuku zápasu, bez atmosféry. Zajímavé jako součást historie, ale jako zábava? Na to už se vytvořilo lepší.