Sargon 4

Šachy v počítači byly v osmdesátkách pořád téma. Ne proto, že by vás počítač porazil — bez pořádné výpočetní síly byl vždycky pozadu. Ale přece jen tu byl soupeř, kterého jste si mohli nacpat na disketu ke svému 386 a hrát s ním bůhvíkdy večer.

Sargon 4 je klasický šachový engine na DOS, program švédské dvojice založený na pravidlech a empirické strategii. Nenajdete tu grafiku jako z poloviny devadesátek — jsou to tabulkové pozice, zkratkový zápis tahů, věci, které spíš vypadají jako telegramová komunikace s počítačem než jako hra. Hráli jste proti těmhle věcem, když jste se nudili a kamarád měl Sargon na disketě místo šachového parťáka.

Mechanika je přímá: zadáte tah, počítač přemýšlí. Doba čekání se počítala v sekundách. Ozývalo se překreslování obrazovky, chvilkový bzukot počítače, a pak přišel tah soupeře. Ovládání? Šachová notace nebo kurzor — podle verze. Nechyběly režimy na přehrání partie, hru na čas ani analýzu pozice. Nic vymazleného, ale poctivé.

Zajímavé na Sargonu bylo nastavení jeho síly — podle toho, jak jste nastavili hloubku myšlení, hrál v jiné lize. Nastavili jste počítač na dvě kola dopředu a měli jste soupeře na své úrovni. Víc tahů dopředu znamenalo delší čekání. Tyhle věci vám dnes budou připadat prastaré — dnešní enginy jsou součástí webů, bez čekání, bez diskety.

Ze Sargonu dnes zbývá především vzpomínka — to čekání, ten bzukot, ten pocit, že jste vlastnili kousek umělé inteligence v kostce. Na hraní: Sargon drží, když je vám do šachu a nemáte po ruce nic jiného. V prohlížeči přes Javu nebo emulaci DOSu je dostupný bez námahy. Nic spektakulárního, ale poctivý způsob, jak si připomenout dobu, kdy byla hra se strojem zajímavější věc.