RAMSAK

Když se v počítači na obrazovce objeví čtyři zdi a uprostřed se začne něco pohybovat, víš, že tě čeká něco starého. Velmi starého. RAMSAK je taková lehká variace na Breakout — ve skutečnosti se jmenuje asi jinak, ale to teď není důležité. Jde o typickou arkádu z brzké éry IBM PC, kdy se na programování hrálo ještě jako na sport, bez ohledu na to, zda bude výsledek okouzlující.

Hra je jednoduchá: míčky se zřítí, ty je chceš odrazit. Základní механika, kterou znal už Atari 2600, jen teď to běží na disketě pod DOS. Míček létá, ty pohybuješ páčkou — klávesnicí, myší, nebo joystickem, pokud by se ti povedlo jeden připojit. Cíl je vydržet: máš pár životů a počítá se, kolik odrazů vydržíš, než padneš. Dál není nic.

Grafika je to, co byste čekali: tečky, čáry, obrysy. Zvuk? Kdyby nějaký byl, už by byl výměrou. Hraje se na tmavém pozadí, která se snaží naznačit prostor, ale spíš připomíná pohled do prázdné místnosti. Ovládání reaguje bez zpoždění — to je jedinou věcí, která funguje opravdu dobře. Chceš se pohnout doleva, vidíš to hned.

RAMSAK je archivní exponát, a na to se má koukat. V devadesátkách to byla jednoduché vyplnění času — něco mezi čekáním na sestupování souborů a dalším spuštěním Turbo Pascalu. Nemá vnitřní hloubku, nemá vtip, nemá nic, co by tě zarazilo a řeklo si: to je dobrý nápad. Je to jen kopie kopie idea.

Dnes se na něj podíváš jen jako na artefakt — jako na dinosaura arkádního designu, který se neměnil od roku 1976. Pokud tě zajímá, jak vypadala počítačová zábava v počátcích, můžeš si ji pustit v prohlížeči, klikneš si ji pár minut a pak zase zavřeš. Nebude ti chybět.