Christminster

Christminster je jedna z těch her, kterou si vezmeš do ruky a hned ti to tam „cvakne" — je to textová adventura v klasickém pojetí, kterou napsali lidi, kteří pochopili, co na tomhle žánru funguje. Bez grafiky, bez zbytečného blikání, jen čistá hra o logice a představivosti.

Jde o interaktivní fiction zacílenou na staré střediště univerzity — Christminster je jedtou z mnoha jmen, pod kterou se skrývá Oxford. Prolézáš historické budovy, rozwihaš souvislosti, sbíráš informace a snažíš se vyřešit nějakou záhadou, kterou ti hra postupně odhaluje. Není to action, není to grafická přepychovka — je to čistý palavr s věcmi a místy, řešení si budeš muset vydělat myšlením.

Hraní se točí kolem psaní příkazů — JÍT NA SEVER, VZÍT KLÍČ, PROMLUVIT S KUMPÁNEM. Hra ti odpovídá textovými popisy, někdy vtipnými, někdy dráždivě nepomocnými. Větší chvíle trávíš mapováním prostoru v hlavě než akční zábavou. Pamatuj si tedy, kam jsi už byl a co jsi tam viděl, protože hra si to nebude opakovat do nekonečna. Místy se narazíš na mrtvé cesty — slepé pokusy, které tě zavedou do slepé uličky a pak už je pozdě.

Tyhle hry tehdy byly vzácné, protože psát textovku vyžadovalo čas a hlavu na rameni. Christminster tu kvalitu má — není to random naházené místnosti. Je v tom smysl, kontinuita, a když uhodneš, co ti hra chce po tobě, tak ti to dá do vínku. Zároveň si ale vezmi s sebou trpělivost — nerespektuje tempo moderního hráče a ani to nemá v plánu.

Dnes na ni narazíš jako na případ do sbírky, zvláštní expedici zpátky do doby, kdy si hra myslela, že její povinností je tě potrápit správnými hádankami. Není to hra pro všechny. Ale pokud ti v paměti zůstávají večery strávené u Zorka nebo Humpalumpa, tak tohle je přesně tvoje druh potravy — a Christminster bude tvůj Oxford, i když se v něm budeš občas cítit ztracený.