Brix 2 Deluxe

Tenhle Brix má jednu chybu: je nudný. A to je ten nejhorší verdikt, jaký může dostat puzzle hra, která má v názvu slovo "deluxe".

Brix 2 Deluxe je klasický tetris-like z počátku devadesátek — padají ti tvary shora, ty je skládáš do řádků a když řádek vyplníš, zmizí. Na papíře nic revolucionního, ale každá hra tohoto typu si vezme to nejzákladnější a snaží se z toho vymáčknout něco vlastního. Tady se to nepovedlo. Máš několik druhů bloků, nějaké bonusy, různé úrovně, ale vše působí jako předepsaný školitel — všechno je tam, protože by tam být mělo, nikoli proto, že by to hru zlepšovalo.

Hraní je funkční, jenom... chybí mu punch. Bloky padají, ovládání funguje, score stoupá. Nejde ti to ale zatím nikdy tak, abyses cítil, jak mu vracel. Nejde ti hlasitě vyhrát, nejde ti se zeseknutý porážkou vrhnout do dalšího pokusu. Všechno je čistě procedurální. Grafika je DOS-ová, 256 barev, čisté a čitelné, ale k ničemu víc. Zvuky jsou pískavci, kterým se chceš co nejdřív utnout audio — a to není chválou na adresu titulku z roku 1992, kdy už bylo od čeho se inspirovat.

Brix 2 Deluxe patří do kategorie her, které byly učinkující na disketi, když ostatní nebyly, a pak tichounce zanikly. Nebyla špatná, jenom úplně nehrnula. Puzzle hry z té doby bývaly buď stylové a závislostivé, nebo originální v mechanice — tohle bylo jen solidní průměr bez vlastního obličeje.

Dneska si ji zahraješ v prohlížeči, protože je tu k dispozici a curiosity u retro her je silný lék. Ale nepřijdeš si na nic, co bys nenašel v jednotkách jiných her téže doby — a ty byly lepší. Pokud máš chuť na tetris-like bez zbytečnin a bez pretenze na originalitu, tady to máš. Jen si nesl vysoká očekávání od slova "deluxe" v titulu.