Ce test n’est pas encore traduit — nous affichons la version originale (Čeština).
Střelba z prvního pohledu v düsterním temnu, kde si nejsi jistý, jestli v tom mrákoru vidíš nepřítele nebo si to jen představuješ. Ancients 2 je typická dos-ovka z doby, kdy se 3D akcí ještě experimentovalo a výsledky byly — říkejme si to — nejednotné.
Jde o sci-fi střílečku z pohledu hráče, kde se pohybuješ po tmavých chodbách či otevřenějších prostorech a střílíš na nepřátelské jednotky, které se snaží tě zabít. Prostředí je orientované na horké území — často něco s vesmírným tématem nebo pustinou — a cíl je přitom vždycky stejný: přežít a postoupit. Hra byla součástí vlny počítačových akcí, která se snažila konkurovat Doomu, Dukem či podobným bestsellerům, jen s menším rozpočtem a skromnějšími možnostmi.
Samotné hraní je primitivnější. Ovládáš postavičku, orientuješ se v 3D prostoru, který vypadá hrubě a ne vždycky intuitivně. Nepřátelé se pohybují roboticky, grafika bez textury působí jako živá dekorace z papíru. Střelba funguje, ale chybí jí razance — zásah často necítíš tak, aby to bylo zajímavé. Úrovně nejsou špatně navržené, spíš jsou málo inspirující; mezi jednou tmavou chodbou a druhou je rozdíl především v počtu nepřátel.
Dnes na Ancients 2 pohlédneme jako na pokus, který nevyšel. Neměla jste dostatečný obsah ani lesk na to, aby ji někdo hrál místo legálně dostupných alternativ. Historicky je zajímavá jako artefakt — důkaz, že ne každý tvůrce v devadesátkách uměl vytvořit akci, která by stála za pozornost.
Pokud tě zajímají забытые dos-ovky a nejsi si jistý, co očekávat, pusť si ji v prohlížeči. Chvíli v ní zůstaneš, zjistíš, že to není ono, a půjdeš hrát Doom. Je to zkušenost spíš pro archivního zájemce než pro hráče, který chce zábavu.
old