Wayne Gretzky Hockey

Hokej od Waynea Gretzkého? Na początku devadesátek to byla skvělá sázka na prodejnost — jméno legendy na krabičce prodá cokoliv. Realita byla o dost méně oslnivá. Jde o řídící hru na taktiku místo přímé akce, kde se představuješ trenérem party buzírků klouzajících sem a tam po ledě jako tabulka v Excelu.

Hra tě nechá skládat složitou strategii: jak postav svoje hráče, jaké kombinace zafungují, kdy si vezmeš timeout. Sám pak jenom sleduješ, jak se to svádí na pixelech — kluci si padesátkrát za sebou předají puk, nic se neděje, pak najednou někdo skóruje a ty ani nevíš proč. Je to podivná směs nudného čekání a frustrace z toho, že si opravdu neřídíš jednotlivce.

Grafika je typová pro rok 1989 na modestu: pohled zhora na hřiště, figurky jako překližované čtverce, animace pohybu spíš tradiční výuka tělocviku. Zvuk? Jenom pár akordů melodie na úvod a pískavý zvuk při gólu. Žádné komentování, žádné atmo — jen tichá monotónnost ledové plochy a tvá marnost.

Dnes je to především artefakt — důkaz toho, že se všechny sporty daly v devadesátkách udělat simuláciou s papírem a tužkou, nemuselo by se to ani hrát. Zatímco ostatní hokejovky té doby vsadily na dynamiku a arcade energii, tenhle krok dozadu se neudržel v paměti pro nic podnětného. Legenda Gretzkého na krabičce tomu nedokázala pomoct.

Pokud lákají tvůj mozek na retro statistiku a nudné rozhodování místo zábavného hokeje, jdi do toho — pár minut v prohlížeči tě odkryje, proč si na spoustu hry z té doby vůbec nikdo dnes nevzpomíná.