Wizard Warz

Když si vezmeš v devadesátkách do ruky návod k Wizard Warzu, vůbec ti nedojde, že půlhorinu budeš koukat na čistě černou obrazovku a číst si čísla, která vyplivnutá hra vypoutává jako pytlák listy z knihy. Je to textová adventura, která si zvlášť neúčesakuje. Bez obrázků, bez grafiky, bez snu.

Rolluješ si čarodějku nebo čaroděje, kterého si pojmenuješ sám, a brodiš se labyrintem jeskyní plným ostatních kouzelníků, kteří jsou tví nepřátelé. Cíl je prostý: najít nějaké artefakty, přežít a porazit mistra jeskyní. Všechno se odehrává přes psané příkazy. Vezmeš hůl, zakljepeš slib, pokusíš se kouzelit. Hra ti odpoví, jestli ses netrefil nebo se ti povedlo něco fakt udělat.

Hraje se to jako dungeon crawler, co si dělá legrace z vlastní primitivnosti. Pohyb po mapě, sbírání věcí, random setkání s dalšími mágem — standardní sada. Jen všechno je psáno, všechno je medlé a všechno chce, aby sis pamatoval správné příkazy. Neurčiš „jdi na západ", ale spíš cokoliv, co si hra bude čutlat a pak ti řekne, jestli nařídila vůbec něco, co chápe. Trefuješ se do mechanik starých dobrodružství, kde ti chyběla fantazie více než hra.

Wizard Warz je relikt z doby, kdy se počítače představovaly jako kniha v kostce. Místo aby ti kreslil obrázky, nechává tě, abys si je predstavoval. Na svou dobu to bylo geniální — osádil jsi si dungeon sám v hlavě. Dnes to připadá jako hřiště na nudu. Grafika přišla, a tahle hra na ni zapomněla ještě před tím, než ji grafika dostihla.

Zahrát si ji v prohlížeči má smysl jenom ako kuriozita. Chceš pocítit, jak to bylo, když si počítač představoval věci za tebe? Tady to máš. Jsem si ale skoro jistý, že po pěti minutách si řekneš, proč jsi to neotevřel spíš Colossal Cave Adventureho, který je v tomhle směru naprostou legendou. Wizard Warz totiž není tak duševně zasahující — je to jen procedura bez náboje.