لم تُترجم هذه المراجعة بعد — نعرض النص الأصلي (Čeština).
Vánoční chaos si představuju takhle: milovníci krvavých stěn a dělových výstřelů si řekli, že svátek lásky je nejlepší čas na masakr. Xmas Carnage je přesně to — skrz naskrz vulgární, hlučná a navýsost hloupá střílečka z roku 1994, která se nehádala s ničím a s nikým.

Jde o jednoduchou věc. Střílíš. Jsou tu nepřátelé. Oni střílejí na tebe. Ty se snažíš nepřijít o všechny životy a dostat se na konec levelu. Scéna se odvíjí v horečnatém rytmu — výbuchy, krev, roztrhaný plech padajících strojů. Tématem jsou Vánoce, takže vidíš elfí kostýmy s kulomety, kapelu v červeném se zbraněmi namísto nástrojů a laviny, které tě rozdrtí. Všechno je ve zvuku i grafice trochu otrávené, protože autoři se evidentně bavili víc tím, aby to bylo hrubé, než aby to bylo hladké.
Hra ti nedá moc času na přemýšlení. Razíš dopředu, držíš klávesu střelby a odskakuješ před kulkami — je to lineární arkáda, takový tunel bez taktických zvratů. Hitboxy nejsou nijak přesné, což znamená, že někdy přežiješ kulku, která tě měla dávno sejmout, a jindy tě zasáhne cosi, co jsi vůbec neviděl. Zvuky jsou ostré, drásavé, jak by měly být u hry, která si ze sebe nedělá legraci. Právě ten povrch naladěný na maximum tvrdosti — to je cítit i v hudbě, která vyje jako rozštípnutá pila.
V devadesátkách byl tohle druh hry, který ti dal pocit, že počítač není jen pro vědeckou práci nebo byrokracii. Xmas Carnage nepotřeboval logiku ani příběh. Potřeboval jenom odhodlání, čisté reflexy a ochotu nechat se v levelu utlouct dvakrát za sebou. Dnes na něj koukáš jako na artefakt doby, kdy se indie hry teprve rozbíhaly — syrové, beze studu, plné nápadů, které by dneska nikdo neschválil.
Zestárla dobře, protože nikdy nesimulovala realitu. V prohlížeči běží pěkně a obrazovka se nerozsype do pixelů. Pokud ti v pátek večer chybí ten pocit z pekelných levelů Doomu, kde do tebe létají kulky jako z ulice, tady je na místě. Není to hra, kterou si zahraješ rád. Je to hra, kterou si zahraješ proto, že chceš cítit to, co jsi cítil před třiceti lety — surový, nervy drásající arkádový nářez bez slitování.