Serguei's Destiny

Hrdina jménem Sergej se probouzí bez vzpomínek a bez tušení, kde se nachází. Tahle prequel nejznámější příběhové linie začíná tiše a ponorně, bez dramatických střihů a řevu. Serguei's Destiny je freeware adventura z počátku nového tisíciletí, kdy se indie tvůrci pokoušeli stvořit něco vlastního v čase, kdy na to měli prostředky téměř jen nadšenci.

Jde o point-and-click dobrodružství se starožitným kouzlem - klikáš na věci, sbíráš předměty, řešíš jednoduché hádanky a posloucháš nějak zarámovanou historii. Hra tě vozí z jedné lokace na druhou, střídají se vnitřní prostory a venkovní scény nakreslené s péčí, ale také evidentním nedostatkem technologických prostředků. Dialog je минimalista, bez hlasu, jen text. Ovládání je intuitivní - levé tlačítko pro akci, pravé pro průzkum. Nic složitého, nic revolucionářského.

Tahle hra stojí na atmosféře víc než na akci. Chvílemi ji cítíš, chvílemi ti uniká. Hádanky nejsou kruté, spíše nudné - máš kód, najdeš dveře, zadáš číslo. Hraní trvá čtyři až pět hodin a člověk ho spíš odkmitá, než aby ho koukal připoutat. Není to špatně udělaná hra, jde spíš o to, že si s sebou nenosí žádný háček, žádný důvod, proč bys se k ní měl vracet.

V historii dobrovolného vývoje her zaujímá místo průměru - natolik ambiciózní, aby něco chtěla říci, natolik omezená, aby se to nepovedlo do konce. V roce 2001 to byl slušný pokus, dnes je to kouzelný kousek nostalgie pro ty, co si pamatují časy, když se indie vyvíjelo v kanceláři na počítači z druhé ruky.

Zahrát si ji dnes? Ano, pro zvědavost, pro cítění doby, kdy byly ambice větší než technologie. Není to ztracená klasika, spíš zapomenutá epizoda. Ale epizoda s duší - a to v tomto věku počítačů něco znamená.