PFS: FIRST CHOICE Version 1.025

Tuhle věc máš buď rád, nebo ji ignoruješ — nic mezi. PFS: First Choice je totiž административní software z poloviny osmdesátek, né hra v klasickém slova smyslu. Jde o balík nástrojů pro domácnost a malou kancelář: textový editor, databázi, tabulky a komunikaci. Na DOS-u z roku 1986 to byl solidní nápad — mít všechno na jednom místě.

Systém je postaven na jednoduchosti. Vstoupíš do hlavního menu a volíš, co chceš dělat. Textový editor funguje, databáze si pamatuje údaje, tabulkový procesor počítá. Nic extra sofistikovaného, ale když jsi pracoval v příkazové řádce a viděl jsi jen text, tahle grafika a možnost klikat byla radost. Ovládání je přímočaré — zvládneš to bez návodu. Interface si říká WordStar, menu si pamatuje Lotus, displej je černý s bílým textem a barvami, které boli bolí oči.

To, co vám dnes chybí, je stejně důležité jako to, co tam je. Bez integrace s internetu, bez možnosti sdílení souborů, bez bezpečnosti jsou to v podstatě jen zaškatulované programy. Hrát si s tím znamená spíš experimentovat a učit se, ne si užívat. Není tu nic zábavného v tom smyslu, jak si zábavu představuješ dneska — žádné příběhu, žádné cíle, jenom procesy.

PFS: First Choice si pamatují ti, co pracovali v osmdesátkách a devadesátkách. Byl to průlom — desktop počítač jste měli doma a nemuseli si kupovat pět různých programů. Dnes je to zejména muzejní exponát, ale jeho logika — všechno pohromadě, bez zbytečností — by dneska občas prospěla. Software se stal samý obří a pomalý; tohle bylo štíhlé a fungovalo. Když si chceš hrát na starou kancelářství, je to zajímavý pohled na to, jak se práce změnila.

Otevřeš si to v prohlížeči nebo přes emulátor DOSu a zjistíš, jestli tě fascinují staré kancelářské věci, nebo ti přijde nudná. Spíš to druhé. Ale kdyby ses v roce 1986 podíval přes rameno kolegovi, který na tom pracoval, vybuchls smíchy — tak chudý byl software do té doby.