Keys of the Kingdom

Někdo v osmdesátých letech usoudil, že hra o sběru klíčů v temných chodbách musí být skvělá. Technicky měl v osmnácti procentech pravdu.

Keys of the Kingdom je dungeon crawler z roku 1988, kde se procházíš černými labyrinty, sbíráš klíče různých barev a otevíráš odpovídající dveře. Postavuješ si postavu s atributy, bouchneš si meč proti monotónním nepřátelům a sbíráš si do kapes všechny předměty, co se poflakují na zemi. Zní to jednoduše, a je to tak — ale to není stejné jako zní to zajímavě.

Problém není v základní mechanice. Problémy jsou všude kolem. Grafika vypadá, jako by ji někdo kreslil potichu a do větru — ty temné šedozelené pixely se neliší od sebe tak, aby ses orientoval hned. Neboduje ani zvuk, který není, nebo když je, tak k němu raději zapomeneš. Ovládání je trpělivost zkoušející — pohyb po mřížce, pomalé animace, pocit, že hra nemá chuť dělat, co chceš ty. Bitvy jsou otázkou klikání, ne strategie. Po padesáti minutách víš všechno, co potřebuješ: jaké klíče budou, jaký nepřítel padne na kolik pokusů, a že nic nového už nepřijde.

V tomhle období se však dělaly podobné věci skoro všude. Keys of the Kingdom se nesnaží nic vymýšlet, jen opakuje vzorec, který už neměl nikdy zapalovat srdce. Nehraj si na to, že je to lost gem — spíš je to zajímavá návštěva v muzeu, kde se všichni nudili stejně.

Má smysl si ji vzít dnes? Jen jako případ studie, jak vypadala průměrná dungeon RPG na PC na konci osmdesátek. Pokud chceš vyzkoušet retrohru z té doby, vezmi si raději něco s duší — a Keys of the Kingdom v tom chybí nespočet měr.