Hamsterman

Říkám si, že když to v devadesátkách vytvořila někde v Česku nebo na Slovensku někdo, kdo měl na triku jen svůj počítač a chuť něco vytvořit, tak sem vzít recenzi s přehmatanýma rukama. Hamsterman je přesně ten typ hry, kterou najdeš jako shareware na Fidu nebo na startovacích CD-čkách — malá, osobitá, bez velkých vydavatelů v záběru.

Jedná se o sidescroller se zvláštním hrdinou, kterým je samozřejmě křeček. Úkol je elementární: projít světy, posbírat věci, vyhýbat se překážkám, biješ si cestu proti plodinám, co se na tebe sypou, a snažíš se dojít do cíle. Logika těchto her byla jednoduchá už v sedmdesátkách a tady se vůbec nechystá být propracovanější. Občas se potkáš s něčím, co by se mohlo jmenovat boss, a pak pokračuješ dál.

Grafika? Černobílá pixelerie, která by v sedmdesátkách možná byla zajímavá, jenže v devadesátkách už ta čárkovaná řešení vypadala jako zbytek. Zvuky jsou spíš notifikace než hudba — pípání, kterého se při víceminutovém hraní zbavíš tím, že znucíš zvuk vypnout. Ovládání je přímočaré, když to vidíš, hned chápneš, co kam mačkat. Kreslí se hladce, bez ztrát snímků. Kontrola postavy je přijatelná, i když křeček na příkaz příliš neutíká do nepředvídaných směrů.

To, co Hamsterman drží nad vodou, je střídmost a přímočarost bez okolků. Není tu žádné příběhové napařování, není tu snaha ohromit. Jde se prostě hraje, chce se to vyhrát, a když se ti to podaří, zavřeš si okno. V devadesátkách to fungovalo — hrál se něco na půl hodinu mezi ostatní věcmi, a tím to byl svět.

Zestárnout si vedl hře bez milosti. Když otevřeš Hamstermana dnes, vidíš překonánu grafiku bez šarmu, chybějící zvuk a ovládání, které ti připadá jako řízení traktoru s brzdami z másla. Ale právě v tom je něco na místě — pamatovat si jej je stejně jako koukat na fotografii z roku 1995. Chvíli se podíváš, usmějneš se na jednoduchost a voníš si koulet dál.

Hrát si ji dnes má smysl jen pokud tě zajímá, jak vypadal průměrný shareware té doby. V prohlížeči si ji nasimulovat můžeš, ale čekej více fragmentu vzpomínky než zábavné partie. Je to kuriózní a nic víc.