Autobots

Řekni si, co všechno musíš udělat, aby se robot dostal z bodu A do bodu B. Ne prostě projít mapu — musíš ho najít, přesunout, natočit správným směrem a pak mu vydat správný příkaz. Autobots na počítači v roce 1989 to vzali vážně.

Jedná se o logickou puzzle hru, kterou tvoří posloupnost úkolů. V každé úrovni se snažíš přivést robota nebo více robotů na určitá místa. Robot se pohybuje podle pravidel, která si musíš nejdřív pochopit — některá se pohybují jen v přímých liniích, dokud nenarazí na překážku, jiná mají jiné limity. Mapy jsou malé, přehledné, bez zbytečného bordelu.

Hraní spočívá v tom, že střídáš klikání a experimentování. Umístíš příkaz, robot se pohne, zatím se nestane nic — pak si uvědomíš, že jsi ho měl natočit jinak, nebo že pořadí příkazů nedává smysl. Kdysi to byla obsedantní zábava, teď se to hraje spíš jako archiválie ze čtyřicátníka, kterého řeší, proč to nemůže zase mít tak jednoduchý systém ovládání. Grafika je primitivní, bez zbytečných animací, což má své kouzlo — vidíš všechno najednou.

Autobots patří do té kategorie her, které měly svůj čas a publikum, ale nebyly zdaleka tak vlivné jako třeba Lemmings, který vyšel rok později. Zestárla spíš než elegantně — logika je pořád jasná, ale chybí jí to, co přetrvá: zábavná mechanika, vtip v designu, něco, co by člověka nutilo koukat dál. Po pár úrovních víš, co se děje, a už to není zajímavé.

Kdo by si ji měl zahrát? Sběrač raritních DOS her a fanoušek starých logických puzzlů. Není to špatné, ale není to ani něco, po čem by sis koukal brázdu na čele. Existuje v prohlížeči, takže si ji můžeš kouknout zdarma a bez výčitek, jestli ti to nebude jít.