Wordtris

Každý řádek, co zmizí, ti dá pocit malého vítězství. Wordtris je jednoduchost, která žádnou složitost nechce ani vidět — vezmeš klesající kostky s písmenky, postavíš slova, řádky se vymažou. Hotovo. Přesně jak v devadesátkách lidem stačilo.

Jde o DOS logickou hru z roku 1992, kterou si autor najal někdo někde a řekl: vezmi Tetris a dej tam místo barevných bloků slova. Padají ti kostky se znaky, ty je orientuješ, skládáš z nich validní český či anglický slovník a když vyplníš řádek, zboří se. Víc není. Čím déle hraješ, tím padají kostky rychleji. Konec.

Hraje se to na klávese a myši. Orientace kostek, rotace — to všechno funguje bez zbytečných ozdob. Ovládání je přímočaré, tak jak se patří. Potíž není v tom, jak to ovládat, ale v tom, že logika padajících kostek tě zmátne snadněji, než bys čekal. Nejde jen o to znát slova — musíš myslet tři pohyby dopředu, aby ti poslední kost padnoucího řádku vůbec do něčeho padla. Brzy zjistíš, že chvíli trvá, než si zvykneš na to, co je a není platné slovo, a počítač tě občas překvapí.

Wordtris do dnešních očí vypadá jako úsměvná rarita — kombinace Tetrisu s edukativním tónem, který byl v devadesátkách normální. Dnes tu není žádný razítko na genialitu, jen čistá mechanika bez pretenzí. Na rozdíl od něčeho stylového tuhle hru čas nelichotí. Grafika je přímá, bez snahy; zvuky jsou tichounké. Zestárla spíš tím, že původně byla edukativní hrou, a dneska jí zbyl jen Tetris s písmeny.

Zahrát si ji dnes zasluhují ti, co si pamatují, co to znamenalo koukat do starého DOS monitoru a hrát si s tím, co dostali. Wordtris není mistrovské dílo, ale funguje jako vcelku zábavný experiment, jak propojit dva světy, které spolu nemusely souviset. V prohlížeči ji najdeš snadno — alespoň si vyzkoušíš, jestli tvůj mozek pořád umí myslet při padajících písmenech.