talkabc

Když se přihlásíš k takové „edukativní" hře, čekaš, že tě naučí anglické abecedy. Místo toho se ocitneš u programu, který vzdáleně připomíná ty nejjednoduší učební prvky z osmdesátek — kdy stačilo, že počítač vůbec něco uměl říct.

TalkABC je právě takový kus software. Česko-anglická věc, která má za cíl naučit tě výslovnost a základy angličtiny pomocí hlasu (což byl v té době futuristický kousek). Pustíš si to, počítač ti naskytne písmeno nebo slovo, vysloví ho, ty si opakuješ a doufáš, že si to zapamatuješ. Nic složitého, nic přepracovaného — čistá práce.

Hrát se to dá (pokud máš zvukový řidiči správně nastavené — což je vždycky drama), ale na obrazovce není nic, co by tě pohltilo. Jednoduché menu, standardní DOS-ovský výtisk, žádné prostředí, které by hru dělalo přitažlivou. Je to spíš pomůcka do školní třídy nebo kabinetu na základce než zábava pro doma. Předstupň před tím, co se později stalo Clarinem nebo podobnými systémy.

Zajímavé je to spíš historicky — jako doklad, že někdy se věřilo, že počítač a digitální hlas jsou tak inovační, že stačí samo o sobě. Zvuk byl totiž v DOS-erovských edukačních věcech rarita. Dnes by si toho nikdo nevšiml; bylo by to jen nudné tlachání bez kontextu a bez grafiky.

Pokud archivuješ starou českou software-ovou produkci nebo experimentuješ s tím, co se v devadesátkách učilo dětem z počítače, máš tady směšně jednoduchý artefakt. Jinak? Už jen přehled na YouTube a dál.