Falsches Spiel mit Eddy M.

Když tě při hraní střílečky začne počítač bavit věcmi, které do ní vlastně nepatří, víš, že se děje něco divného. Falsches Spiel mit Eddy M. je německá kuriozita z roku 1994, kterou opravdu těžko zařadíš do jedné škatulky. Něco mezi edukativní hrou, vtipem na vlastní účet a experimentem s tím, co se dá na DOS stroji udělat, když se chce.

Hra tě vrhne do světa, kde hlavní postavou je Eddy M., který se ocitá v situacích plných absurdity a švindlu. Hlavní náplň? Střelecká mechanika a úkoly řízené logikou v prostředí, kde se nic nebere vážně. Je to hybrid — částečně point-and-click dobrodružství, částečně hlavolam, částečně jen svébytný humorný postoj. Na DOS je to pořád ještě poměrně zajímavé.

Ovládání funguje přímočaře, ale hra se chová, jako by si dělala legraci sama ze sebe. Míříš, střílíš, spouštíš řetězové reakce. Grafika má typické barvy devadesátek — pixelová, jednoduché tvary, ale s jakousi nespoutanou chutí experimentovat. Nejde o to, aby tě to ohromilo vizuálně. Jde o to, aby tě to zajímalo. A překvapivě to zajímá, protože hra se nesnaží dělat věci správně — dělá je záměrně jinak.

V devadesátkách byly takové věci vzácnější — hry, které si ze sebe dělaly legraci a nečekaly od hráče, že jim uvěří. Falsches Spiel patří do kategorie věcí, které se pamatují spíš proto, že vůbec existují, než že by byly klasicky kvalitní. Doba ji už poněkud přerostla a grafika sklouzla z retra do fádnosti. Humor zestárl o poznání lépe.

Dnes je to hlavně pro sběratele kuriozit a pro ty, co se chtějí podívat, jak kreativní mohli být tvůrci bez rozpočtu a bez ohledu na to, co se zrovna nosí. V prohlížeči se to hraje bez větších zádrhelů a chvíli pozornosti to stojí. Nejde o zábavu v klasickém smyslu — jde o pocit, že jsi narazil na něco, čeho si nikdo moc nevšiml.