Huize 44 Queeste

Když si nainstaluju věc bez názvu výrobce a bez jasného žánru, vím, že to bude buď geniální skryté klenoté, nebo horší guláš. Huize 44 Queeste se ukázala být směsicí obojího najednou.

Jde o dobrodružnou hru z roku 1999, kterou člověk prochází klikáním – ono "queeste" v názvu není překlep, spíš stylizace. Ocitáš se v nějaké lochotě v Huize 44, kde se to hemží záhadami a předměty, jež máš sbírat a kombinovat. Hra má ambici na detektivku, ale děj je rozmluvený skoro až neznámě – málo pokynů, málo kontextu, hodně si musíš domýšlet sám.

Hraje se to tak, že klikáš na věci, čteš texty a čekáš, jestli jsi právě vyřešil úkol, nebo jen zdržuju čas. Interface je typicky devadesátkový – grafika na úrovni lepšího schématického náčrtu, barvy jako ze starého počítače, zvuky které spíš zraňují uši. Kombinování předmětů v inventáři funguje na bázi pokus-omyl; pokud si sám nedomyslíš, co s čím dá smysl, budeš koukat na strop. Hra tě nevedou za ruku, což má své kouzlo, ale také svou frustraci.

Huize 44 je věc, kterou kdysi mohl narazit někdo na shareware CD a strávit s ní hodinku ze zvědavosti. Nebyla by to válka, ale taky by to nebylo pro všechny. Dnes vidíme její opravdické rozpravy o hraní bez tutoriálů a jasných cílů – je to naivní, ale upřímné.

Pokud tě baví rozplétání skrytých věcí bez návodu a nevadí ti archaický vzhled, stojí za to ji proběhnout. Máš ji v prohlížeči, je to pár minut zábavy a nic tě to nestojí.