Этот обзор ещё не переведён — показываем оригинал (Čeština).
Zjistit, že tvůj prapradědeček byl ve skutečnosti převozník z Čech, a ne šlechtic — to je přesně ten moment, kdy si uvědomíš, proč Family Tree 3.0 existuje. Ne jako zábava, ale jako užitečná věc.
Jde o genealogický software z časů, kdy po rodokmenech na internetu nebylo ani vidu. Herní prvek tady chybí záměrně — nejde o hru, ale o katalogizační nástroj. Máš rodinu, kterou chceš zmapovat: rodiče, prarodiče, tety, bratrance, jejich děti. Family Tree ti dá formulář, kde vyplníš data, vazby a v ideálním případě fotografie nebo poznámky. Software pak sám vygeneruje stromy, tabulky a posloupnosti generací.
Ovládání je prosté jako čtrnácté století. Psaní na klávesnici, tabulátor na posun mezi poli, Enter pro potvrzení. Žádná grafika, žádné animace — čistý text s klávesovými zkratkami. Tím pádem to běží na čemkoli, co má DOS a nejméně 640 KB paměti. Pomalé? Vůbec nejde o rychlost. Jde o to, že se na disketu vejde celá tvoje rodina za sto padesát let. A najdeš ji hned.
V devadesátkách to byla skutečná věc. Digitalizovat rodinu bylo stejně vzácné jako mít e-mail. Kdo by si pamatoval jména bratranců svých bratranců? Počítač to do sebe nasaje a bez stížností to drží. Dnes si totéž uděláš na webu za chvíli, ale tenhle kousek softwaru měl svou dobu slávy. Bez něj by spousta rodinné historie zůstala jen v sešitech babiček.
Zestárlo to? Spíš se to posunulo. Dnes existují specializované genealogické stránky, které se samy tváří chytře. Tohle je ale čistota bez ozdob — děláš svou práci a nic tě u toho neotravuje. Někdy je hezké se k tomu vrátit.
Kdo by si měl Family Tree 3.0 pustit dnes? Vlastně pořád nikdo. Ale je to součást počítačové kultury devadesátek, kdy se síť a software poprvé dotkly osobního života. Pokud tě zajímá, jak si lidé organizovali informace předtím, než existoval internet, je to zajímavý archiv.
old