GP Sprint

Závody v pixelartu proti třem soupeřům — to je GP Sprint, malá DOS hra z roku 2000, kterou dnes nezná snad nikdo. Právě proto stojí za to si ji zahrát.

Jde o jednoduchou závodní hru v pohledu shora, kde řídíš malinké autíčko po tratích, které se vejdou do několika kilobajtů. Máš tři papírové protivníky a cíl je jednoduchý: být první na cílové čáře. Bez přeskoků, bez nitra, bez dalších vychytávek. Jen ty, auto a silnice.

Řízení je tuctové — šipky, možná mezerník na zrychlení, nic víc. Auto se otáčí jako tank, reaguje bez ohledu na realismus, a to je přesně to, co v takové hře funguje. Nemusíš myslet na fyziku, jen na to, abys nezjel z cesty a včas strhnul volant v zatáčce. Tratě jsou krátké, trvají vteřiny. Nejsou složité, nemají promyšlený design, střídají rovné úseky s ostřejšími zatáčkami. Vlastně jde především o to, aby ses nezacyklil v rohu a aby ti soupeři neujeli příliš daleko. Díky tomu si hru zahrají i malé děti, byť pro dospělého hráče to bude spíš nuda s nízkým napětím.

Grafika je typicky DOSová — monochromatická nebo maximálně čtyřbarevná. Auta jsou tečky, trať je čára, pozadí není žádné. Zvuk? Když nějaký bude, nebude stát za zmínku. Tady není nic, co by tě očarovalo nebo překvapilo. To ale není záměr, je to prostě doba, kdy si řada nadšenců programovala svoje hry bez rozpočtu.

Proč si ji pamatovat? Asi proto, že byla svobodná a dostupná. DOS byl v roce 2000 už skoro zešedivělý, ale jeho herní knihovna měla v sobě něco čistého — nebyly to megaprodukce, byla to někdy jen zábava na chvíli. GP Sprint je přesně takový útlý, zapomenutý kousek.

Dnes ji najdeš v emulátorech nebo retro sbírkách DOS her. Pokud máš rád retro závodní hry bez nároků, chceš se pokochat primitivností a máš pět minut volna, zkus to. Nebudeš zklamán, protože nic extra neočekáváš. Právě to je na malých hrách z dávno minulé doby zvláštní — nežádají o nic víc, než samy nabízejí.