Ghost

Tohle je klasický případ hry, kterou si pamatuje jen ten, kdo ji měl štěstí najít. Ghost z roku 1990 je temný fantasy RPG od doby, kdy taková slova znamenala dlouhé texty, pomalý postup a pocit, že se pohybuješ po ledovci.

Děj tě umístí do světa mezi živé a mrtvé. Jsi duch, který se snaží pochopit, proč vůbec existuje, a pokud se mi paměť nešálí, tvůj jediný cíl je přijít na to, co se s tebou stalo. Hra tě nechá bloudit temným prostředím s minimem vysvětlení. Bezpečí se zde nekonají — ani v tutoriálu, kterého prakticky není.

Hraní probíhá skrz textový interface a jednoduchou grafiku, která vypadá, jako by ji kreslil nějaký student na přednášce. Příkazy zadáváš jednoduše, pohyb je pomalý, a jakmile narazíš na nepřítele, čeká tě archaické bojování založené na zadávání příkazů v reálném čase. Není tu nic fluent ani intuitivní. Každá interakce trvá věky, a i když to má svůj surreálný kouzlo, dnes už to bolí spíš na duši než na zábavu.

Ghost patří do kategorie her, které měly smůlu. Vydaná v herbě indie titulů, když si PC ještě nebylo jisto, co vlastně chce být, zůstala v tieni swingových pecek typu Eye of the Beholder nebo Pool of Radiance. A je škoda — atmosféra tu je totiž přímo geniální. Ten pocit zimy a osamění, zvuky, které skoro nejsou slyšet, dialog bez řeči. Hraje se to jak v černém snu, a v devadesátkách to bylo něco úplně jiného.

Dnes je Ghost spíš dokumentem než zábavou. Koho lákají staré point-and-click adventures s RPG prvky a nemá problém počkat si na nový text pět sekund, ať si ji zaznamená. Ostatní si ji dají na chvíli, zjistí, že to nejde a vrátí se k něčemu, kde lze skutečně hrát.