Downhill Challenge

Chceš se poperit se svěřitkou, která se tváří, že vůbec nedbá na zákony fyziky? Downhill Challenge tě seznámí s tím, jak vypadá doopravdy. Je to závodní hra od začátku devadesátek, která tě postaví za volant horského speciálu a pošle tě dolů po sjezdovce plné zatáček, skoků a překážek, které si protiví logice.

Pohledem zpoza vozu se pokusíš v jednotlivých těžších tratích kontrolovat vůz, který se chová spíš jako hysterik s tachometrem. Cíl je jednoduchý: dorazit do cíle bez fatálních střetů. Silnice se vine klikatě, výška mapy se měnit nechce, a tvůj automobil se v zatáčkách chová tak, jak se mu vezme. Ovládáš směr, plyn a brzdu — zdánlivě standardně, ale fyzika zde funguje podle vlastních pravidel.

Grafika je pixelová, z kopce se visí semtam, a zbarvení tratí tě na chvíli naladí atmosférou těchto her. Zvuk je minimalistický — pár bzučení motoru a ticho. Hra tě sice přitáhne, ale abyste se zbědovali na tratích, bude trvat déle. Při několikáté havárii si všimneš, že náročnost skáče spíš náhodně než logicky. Někdy projedešť krvavý ostrý zatáčkový pas na první pokus, jindy tě na rovném úseku připraví o vozidlo — nehoda.

Downhill Challenge patří k těm pokusům, kdy si vývojář řekl: „Udělám závodní hru bez pistolí, bez časných limitů, bez toho velkého chaosu." Místo toho se pokusil o čistý drive s prvky skákání. Žádné placky, žádné turbo, jen ty a hory. Na svou dobu byla slušným cvičením ve zdolávání fyziky v klasické grafice.

Dnes se na ni podíváš s nadhledem. Na retro scéně ji není slyšet, ale když si ji pustíš v emulátoru, uvědomíš si, jak dlouhá cesta je mezi touto a dnešními závodními tituly. Není to vrchol, spíš zajímavá odbočka na kartě evoluce dosového racingu — hra o tom, co se stane, když si tvůrci řeknou, že fyzika se dá předělat na vlastní svévolky.