SnakeWinder

Jedna z těch her, kterou byste hledali v katalogu kdyby existoval. SnakeWinder je tunel, kterým se prokousáváte jako had — ne metaforicky, doslova. Devadesátky na DOSu měly svojí přitažlivost a tenhle obscurní kousek ji má také, byť v něčem skrytě.

Pohybujete se průchodem připomínajícím šnekový vrt a sbíráte věci v cestě. Hadovitá mechanika není nová ani v roce 1990, ale SnakeWinder se jí vezme s určitou tvrdohlavostí — nejde o rychlý arcade, spíš o pomalý, meditativní postup skrz bludištěm. Cíl je nudný, ale cesta, kterou se to hraje, má v sobě něco příjemného.

Ovládání je jednoduché — směry a sbírání. Grafika skrze ASCII a základní pixely vás neoslní, ale aby měla tu čistotu, kterou měly lepší kusy té doby. Nejde tu o vizuály. Čekáte tady na něco jinýho. Hra se táhne chvilku a pak vám docházejí důvody, proč v ní zůstat. Není to špatné, jen... málo. Málo zajímavosti, málo výzvy, málo důvodu vrátit se.

SnakeWinder je pamětí, kterou někdo někde pustil do světa a pak se na ni zapomnělo. Není to hra, kterou byste hledali jako poklad. Spíš je to ty chvíle, kdy si člověk řekne: co se tu vlastně děje a proč to vůbec funguje. Odpověď je: funguje, ale sotva je to zábava.

Dnes si ji vezměte jako kuriozitu. V DOSboxu se spustí, čímž vás bude bavit víc než samotná hra. Dozvíte se, jak se hrály věci, kterých si dneska všichni všimli a zapomněli. Není to špatné místo, kde se zastavit na deset minut.