THE HIGH CAR 2

The High Car 2 je jedním z těch titulů, které si sám DOS chvíli krátě nezapamatuje. Jde o hru, kterou vydal někdo bez velkého fanfáru, a to se pozná na každém kousku. Přesto má v sobě něco nezáměrně fascinujícího — je to zkrátka pokus, kterého se ujal člověk, který měl představu, ale rozpočet asi spíš na pizza, než na programátory.

Hraje se v ní něco kolem řízení auta po silnici, přičemž cílem je zřejmě překonat trasy a vyhnout se srážkám. Grafika je elementární — pohled shora, auto jako čtvereček či pár pixelů, silnice, kterou překonáváš, a překážky. Nic fancy, nic speciálního. Ovládání je přímočaré, jak se sluší pro DOS — směrové klávesy a startování. Fajn, nikoli složité, spíš nabourané.

Co dělá The High Car 2 zvláštní, je právě ta prostota, která vypovídá o své době. Na počátku dvacátých let, kdy se už polovina světu bavila úlistnými mobilními tituly, tady někdo stále táhl řetěz, aby na DOS vytvořil závodní imitaci. Fyzika auta je místy podivná, kolize jsou ktvapilé, a když si za zády hlasitě zvědavec zašeptá, že si to vlastně ani nezahraješ pořádně, bude mít pravdu.

Dnes si The High Car 2 zahraješ spíš ze zvědavosti, ne ze zábavnosti. Ve webovém DOSBoxu trvá chvíli, až si člověk osvojí rytmus — když si zvykneš, pocítíš sice skromný, ale přesný druh uspokojení. Je to jako hrát si na benzínové pumpě s papírový autem. Není to nic podstatného, ale je to tam.