Bubble Blobb II

Když si vezmeš ovladač a bez větší naděje spustíš Bubble Blobb II na starém konvičním PC, čeká tě překvapení. Jde o puzzle s bublinami — prosté, jednoduché, bez pretenzí na velké příběhy nebo grafické exhibice.

Hrací pole je plné barevných kuliček různých odstínů. Tvůj cíl je jasný: sladit tři nebo více stejně barevných bublin vedle sebe, a ty zmizí. Čím víc skupin najednou, tím víc bodů. V každé úrovni máš omezený počet pokusů nebo času — závisí na konkrétní variantě. Jde o to, aby se pole postupně vyprazdňovalo, dokud ji zvládneš vyčistit bez újmy.

Mechanika je známá a dělaná už tisícekrát. Co ale Bubble Blobb II dělá dobře, je tempu. Hra se nehraje na heroické ani stresující úrovni — je to spíš meditativní postřehová cvičebna. Barevné schéma je čitelné, kuličky se dobře rozlišují, pohyby jsou responsivní. Nemáš pocit, že by ti systém podraz dělal. Není to hluchý automat; je to fér protivník.

V devadesátkách se tihle puzzle v počítačích zabydlely jako zima na horách. Bubble Bobble slavilo úspěchy i v arkádách, ale DOS verze byly levné, jednoduché na produkci a pro casual hráče naprosto dostačující. Bubble Blobb II není mistrovské dílo, ale reprezentuje období, kdy puzzle znamenalo jednoduchost bez rezignace. Dnes se mu může říkat retro curiosita — není to nic, co by ti vzalo dech, ale není to ani hloupě promyšlené.

Pokud máš chuť na bezmyšlenkovitou, bez nátlaku hranou puzzle hru, která se vtěsná do deseti minut nebo si ji můžeš zahrát v browseru — Bubble Blobb II je přesně ten druh hry, kterou si užiješ, když ti stoupne na nervy nějaký maratonský action titul. Není to hra pro věčnost, ale pro chvíli je docela fajn.