Tätä arvostelua ei ole vielä käännetty — näytämme alkuperäisen (Čeština).
Střílej nebo buď střílený. V Capture the Enemy Space Ship si nikdy nejsi jistý, kterou roli zrovna hraješ.
Jde o jednoduchou střílečku z roku 1983, kterou někdo bez velkých ambic nabídl počítačům IBM PC. Tvůj vesmírný lod je malý čtvereček, který se pohybuje po černé obrazovce a střílí na nepřátelské vesmírné lodě. Cíl je v názvu — nějakou dobu přežiješ, pak si jdou soupeři pro tvou hlavu. Hra má všechny rysy archivního software z rané éry PC: skromný kód, minimální grafiku, nudou prorostlé mechanics.
Ovládání funguje, což je nejlepší, co se o tom dá říct. Pohybuješ se po hrací ploše a tlačítkem na myši nebo klávesou střílíš. Nepřátelé se objevují a mizí bez viditelného systému. Někdy si přijde vůbec proč, v jiných chvílích tě zatlačí do rohu a je konec. Hra si nejedou poradit s žádnou skutečnou výzvou — nemá stupňování obtížnosti, respektive je obtížnost jenom chaos. Není v tom důvtip ani design, spíš jen digitální kostí hod.
Capture the Enemy Space Ship patří do kategorie her, které se rodily hromadně v raném sedmdesátém roce. Nikdo o nich dnes nemluví, což není nespravedlnost, spíš přesné zařazení. Nebyly průlomové, neměly charakter a ani dnes nemají nostalgie schopnost je zachránit. Nejsou tak zle udělané, aby byly zajímavé — jsou jen obyčejně špatné.
Když si ji chceš zahrát, půjde ti to v prohlížeči nebo emulátoru MS-DOSu. Půl hodinky sice vydržíš, ale neuvidíš nic, co bys neuvidel v tuctu jiných her z té doby, jenom lépe. Pokud tě baví archeologická kopání mezi digitálními kostmi, běž do toho. Jinak si vezmi Galaxian nebo Defender, které se věděly, jak se střílečka dělá.