این نقد هنوز ترجمه نشده است — متن اصلی (Čeština) را نشان میدهیم.
Když si vezmeš dvě slova z fantasy slovníku, hodíš je dohromady a vyrobíš z toho počítačovou hru, dostaneš přesně tohle. Wizzardz & War Lordz je strategie z roku 1985, kterou někdo vyloženě programoval ve svém čase bez větších ambic. A přesto — nebo možná právě proto — má svůj podivný půvab.
Jde o tahový souboj mezi čarodejem a vojevůdcem. Na procedurálně generované mapě střílíš kouzla, pohybuješ jednotkami, sbíráš zdroje a snažíš se zničit nepřítele. Klasické schéma raného stratéžního softwaru, kdy designér nějak věděl, co chce, ale technické omezení ho donutila zůstat co nejblíž minimalističtějšímu řešení. Vysvětlující text do deseti slov, ikony rozmazané jako ve snu, počítač hraje proti tobě s logikou včely s mozkem velkovrubů.
Hraje se to přes klávesnici, omezeně a krkolomě. Každý tah chce trpělivost; nejsi si nikdy jistý, co přesně právě uděláš, dokud se to nestane. Řetězce příkazů se motají skrz nabídky, které vypadají, jak by je navrhl někdo, komu zbývalo tři hodiny do deadline. Přesto je v tom zvláštní okouzlení — právě tímto způsobem se hrály strategie v osmdesátkách. Nuda, zmatek a překvapení, všechno najednou.
Wizzardz & War Lordz patří mezi hry, které se pamatují spíš jako přízrak než jako skutečný zážitek. Není to kvůli kvalitě ani obsahu — je to proto, že představují dobu, kdy bylo hraní na počítači dost exotické na to, aby si člověk zapamatoval spíš pocit bezmoci a fascinace než samotné mechaniky. Dnes to vypadá jako učebnice, jak se hry dělat neměly, a přitom právě tím se stala zajímavostí.
Pokud miluješ raný PC gaming a chceš pocítit, jak se strategie rodila ze střepu a vůle, zkusit si ji stojí. V prohlížeči jde bez instalace a bez toho, aby tě něco bolelo. Čekej ale spíš zážitek z história než zábavu z herního designu.
old