این نقد هنوز ترجمه نشده است — متن اصلی (Čeština) را نشان میدهیم.
Věž plná chaosu, v níž se střídavě hraje jako postava v podzemí a pak zase jako ochranná věž bránící si sama sebe — Troubled Tower z roku 1994 je taková malá bizarnost, která ti utkvívá v paměti jenom proto, že jsi nikdy nejistý, co se děje.

Jde o dvoustrannou strategickou hru, kde se vrátíš a jdu mezi jejich perspektivou — jednou jsi dungeoncrawler v podzemí, podruhé jsi věž, kterou se snaží proniknout. Každá strana má vlastní logiku, vlastní pravidla, vlastní temporhythmus. Jako věž se bráníš proti vlnám nepřátel, rozmisťuješ obranné prvky, počítáš si zdroje. Jako podzemní průzkumník se prosekáváš skrz překážky, sebiráš věci a snažíš se dosáhnout cíle. Je v tom něco jako board game mechaniky — klasická MS-DOS jednoduchost, kde vše řešíš přes menu a clipart-style grafika.
Hraje se to pomalou, taktikou prašťovanou hrou, která tě ale nikdy nechytne za srdce. Grafika je minimalistická až bolestná, zvuky — když vůbec jsou — ti připadají jako bezpečnostní signály v lepším případě. Asi po dvou hodinách si uvědomíš, proč si jí nikdo moc nepamatuje. Není to špatná hra, spíš... nudná. Mechaniky skvěle fungují, pravidla jsou jasná, ale samotné hraní postrádá onen magnetismus, který tě nutí se vrátit.
Dnes ji otevřeš spíš jako kuriozitu — aby sis potvrdil, že nepamatuješ špatně, že věci takto bizarní opravdu v devadesátkách existovaly. Některé experimentální hry se stávají kultními, Troubled Tower zůstala v zapomnění zasluhovaně. Ale pokud se chceš podívat, jak vypadala experimentální taktika na šedestibitovém PC s tím, co měli na skladě — v prohlížeči jde hrát bez problémů a bez času jsi ani neztrácíš, jenom si udělíš představu.