این نقد هنوز ترجمه نشده است — متن اصلی (Čeština) را نشان میدهیم.
Koukal jsem si na to a fakt jsem se divil, co to je. MetroGnomes' Music — pár malých trpaslíků, co si hrají na hudební nástroje, a ty jich máš jako dirigent dirigovat. Je to z počátku devadesátek, kdy na DOSu ještě primitivně třepaly pixy v time-loopu a byli jsme z toho bláhoví.
Jde o hudební puzzle nebo školitel, co ti učí základy rytmu a melodie. Vidíš na obrazovce ty trpaslíky s jejich nástrojem — v podstatě grafický metronom, kterému říkáš, kdy má hrát a co. Klikáš, zadáváš tempo, a snažíš se dostat jejich tónové sekvence do taktu. Není to hra v klasickém slova smyslu, spíš edukační program, který se tvářil jako hra.
Hraje se to myší a klávesnicí podle potřeby. Mechanika je přímočará — vysvětluje ti takt, tempo a jak se tvoří hudební fráze. Grafika je taková tá typická DOS-ovská, kde jsi rád, že máš alespoň tři barvy navíc k černé. Ovládání je intuitivní, ale samotné hraní se brzy opakuje — rozhlasu tu víc edukace než zábava. Po chvíli tě otupuje, že jsi v kole učení bez překvapení či pokroku, kterého bys si užil.
V devadesátkách to byla takzvaná "edutainment" vlna — pokusy výrobců zabalit vzdělání do herního kabátu. MetroGnomes' Music je typickým produktem té doby, nic víc. Nikomu se nespěchá ji hrát, a pokud by ji už někdo hrál, musel by si ji pamatovat spíš jako školní experiment než zážitek.
Dnes si ji půjčuješ z nostalgie. Třeba ti zajímá, jak vypadala výuka hudby na počítači za našeho dětství, nebo prostě chceš vědět, jaké nesmysly přežily na kousku diskety. V prohlížeči to jde, ale neočekávej, že tě to bude bavit déle než čtvrt hodiny. Je to spíš artefakt — zajímavý historický kousek než hra, kterou bys opakovaně hrál.
old