این نقد هنوز ترجمه نشده است — متن اصلی (Čeština) را نشان میدهیم.
Hra bez jména tvůrce, bez uvedeného žánru, bez velkých ambicí — a přesto něco na sobě má. Aurora Borealis 1.99 je dos-ovský experiment z roku 2003, kdy už byly dos-ovské hry spíš nostalgií než budoucností. Někdo si ji hodil na internet jako ztracený zvuk z devadesátek.
Jde o jednoduchý exploračně-logický kousek se severským nádechem. Procházíš prostředí plné elementárních puzzle a pokouším se pochopit, co tě nechce hra říct. Atmosféra je chladná, obraz zbědovaný, interakce minimální — prostě klasika starého dos-u bez frází a bez snahy se ti líbit. Hra tě nechá vykoukat si všechno sám, návod neexistuje.
Ovládání je přímočaré, klávesy nebo myš, pohyb po obrazovce bez 3D nesmyslů. Grafika připomíná, co bylo možné na tehdejším hardwaru — tečky, čáry, jednoduché bitmapky. Zvuk existuje spíš v paměti; samotný název naznačuje, že jde o nějakou severskou záhadu. Střídmá, ale přesně tím fascinující.
Dnes se na ni kouká hlavně archivář a retrohry-maniak, který hledá zajímavou díru v diskografii dos-u. Není to klasika, kterou si člověk zahraje znovu a znovu. Je to spíš případ pro ty, co baví právě tato nefunkční kráska — hra bez kontextu, bez tvůrce, bez vysvětlení.
Pokud tě lákají mystery hry bez návodu, experimentální dos-ovské projekty a atmosféra, která nemusí nic vysvětlovat, najdeš ji v online archívech. Zahraji se v prohlížeči přes emulátor. Není to zábava v klasickém slova smyslu, ale je to čteníhodné.
old