Information Society Super Secret Coded Message (and source code)

Když si v osmdesátých letech stáhneš program s názvem Super Secret Coded Message a očekáváš špionážní thriller, naletíš. Jde o něco podstatně hloupějšího a zároveň náramně vtipného — o edukační hříčku od kapely Information Society, která ti vysvětluje, jak funguje šifrování. Ano, kapely vydávaly software. Osmdesátky byly divné.

Program je vlastně interaktivní učebnice. Dostaneš několik šifrovacích metod — od Caesarovy šifry přes substituční kódy až po něco komplikovanějšího. U každé se dozvíš princip, pak ti ji ukážou na skutečných zprávách a ty se je musíš pokusit dešifrovat. Kontext je minimální, jde čistě o pochopení logiky, ne o odvracení jaderné hrozby. Program tě vede lineárně, krok za krokem, žádné odbočování ani hraní na čas.

Hraní spočívá v tom, že si přečteš vysvětlení, zkusíš rozluštit zprávu a buď na to přijdeš, nebo si necháš poradit. Rozhraní je běžné DOSové — textové, funkční, bez snahy bavit grafickou stránkou. Dnes by se tomu řeklo „vanilla“, v osmdesátkách to byla normalita. Co překvapí: součástí balíčku je zdrojový kód. Autoři si mohli dovolit být otevření, protože nešlo o komerční tajemství, ale o vzdělávání. To byl duch té doby — když ses zajímal, mohl jsi koukat pod kapotu.

Dnes má program spíš historickou než zábavní hodnotu. Šifrování jako téma bylo v osmdesátkách politicky horkým bramborem — americká vláda si ho kvůli vojenským aplikacím střežila. Že kapela vydala edukační software o kódech, bylo trochu punk. Stejně tak nápad vydat ho i se zdrojovým kódem v éře, kdy byla tajemství velmi cenná.

Dnes z toho těžko vytáhneš zábavu. Pokud tě ale zajímá, jak se učila kryptografie v domácím počítačovém prostředí, nebo máš rád kult a historii, je to malá zajímavost. Spustit to v emulátoru nebo v DOSBoxu je otázka minut. Je to hodina suchého učení v příjemném balení — vzdělávání bez ozdob, jen popis, cvičení, odpověď.