Faery Tale Adventure, The - Book 1

Před chvílí jsem se vrátil z pohádkového světa, který vypadá jako by ho vymaloval člověk s barevnou slepotou a limitovanou paletou. Faery Tale Adventure je prosté zázrak, kterak se v roce 1989 na PC vůbec podařilo takové něco udělat — fantasy RPG se třemi hrdiny, kterými se ovládá zároveň, jako by je táhly neviditelné provázky.

Jde o klasické dobrodružství — proběhneš krajinu, hledáš předměty, potkáváš všechny možné tvory a řešíš jednoduché příběhové záhady. Na první pohled to vypadá jako Ultima, kterou zjednodušili, aby se vešla do paměti, ale ta vykutálená mechanika s trojicí hrdinů se chová jinak. Nejsi tu sám, a to počítač rozhodně cítí. Jsi průvodce tím, třeba jako pán či vychovatel, a figurky ti poslouchají příliš snadno na to, aby to bylo zajímavé.

Hraje se to slušně — klikáš, postup jde, boj probíhá bez velkých ambicí. Grafika je ošklivá, ale pitoreskní — pixeláci postavičky se pohybují po světě, který připomíná namalovanou mapu do školního sešitu. Zvuk? Minimalistický, až trapně mlčenlivý. Nejedná se o hru, která by tě smetla s nohou, spíš o klidný průchod fantastickým světem, kde se nic nestane, pokud si to nevyprosíš.

Co si z ní vezmeš, je spíše historická hodnota. Byla ambiciózní pokusem, jak kombinovat RPG prvky se strojovnou omezených kapacit osmdesátých počítačů. Hrál jsem ji před lety a pamatuji si hlavně pocit ticha — nikoli klidného, spíš odsouzeného. Jako kdyby svět čekal, až do něj přijdeš ty.

Dnes si ji zahrát v prohlížeči znamená nahlédnout do doby, kdy nemuselo být všechno přeplácané zvuky a akcí. Některých si tu pohodlnost i zvláštní charisma oceníš — zejména když teď žijeme v světě, kde každá indie RPG musí mít minimálně dva soundtracky a animaci padajícího listí. Faery Tale Adventure je hrou, která po tobě nic nechce, a to je dnes poměrně vzácné.