Crystal Caves shareware

Když sis na začátku devadesátek stáhl shareware, čekal jsi spíš Tetris v novém balení než hádanky, které tě budou nutit přemýšlet. Crystal Caves tě sem tam překvapí.

Jde o plošinovku s mechanikou bližší logické hádance. Pohybuješ se po dvourozměrné mapě, sbíráš krystaly a snažíš se dostat z jeskyně ven. Zní to jednoduše, ale design úrovní není nudný — místy najdeš skluzavky, padající bloky, dveře na klíče a nepřátelské tvory, kteří tě hlídají. Není to běhání a skákání jako v Mariovi; tady se spíš orientuješ v prostoru a plánuješ, kudy půjdeš.

Ovládání je přímočaré — šipky, skok, sbírání věcí. Animace postav jsou minimalistické, zvuky z pípajícího PC repráku zní věcně. Grafika je funkční, nic víc, ale úrovně mají svůj rytmus. Problém je, že si hra svou hodnotu po čase rozmělňuje — nových nápadů přibývá málo, a když už jsou, často to není nic víc než mírná variace na staré. Po čase cítíš, že se točí v kruhu.

Jaký byl její podíl na historii? Skromný. V době, kdy Keen a Lemmings dominovaly, šly Crystal Caves tiše vedle jako poctivá hříčka pro ty, kteří chtěli něco střídmějšího. Shareware verze byla lákadlo — první tři nebo čtyři úrovně zdarma, pak konec bez registrace. Dnes tímhle modelem už nikoho nepřekvapíš.

Pokud chceš vidět, jak vypadal casual puzzle-platformer z roku 1991, tady ho máš. Není to klasika typu Commander Keen, ani to není hra, u které si vybavíš konkrétní moment. Je to spíš jedna z desítek poctivých pokusů, které si v devadesátkách stáhli lidé s modemem a pak na ně zapomněli. Zkoušet ji dnes v prohlížeči má smysl jedině z historické zvědavosti.