Fleuch PC

Fleuch je takovýhle záhada v archivech – nikdo moc neví, kdo ho vytvořil, ale v devadesátkách se valil po BBS deskách a CD sbírkách jako obyčejný malware. DOS hra bez jména, bez inteligentní reklamy, prostě existuje a čeká, až si ji někdo zahraje.

Jde o roguelike dungeon crawler, kde se motáš tmavými chodbami, sekaš do netvorů a sbíráš zlato. Nic revolucionního – klasika žánru na úrovni, kterou v polovině devadesátek dělaly indie týmy v garáži nebo jednotlivci na víkendu. Mapa se generuje náhodně, postavy a předměty taky. Cíl je jednoduchý: přežít, jít hlouběji, nezemřít.

Ovládání je základní, přestupném, kolik si pamatuju ze starých roguelik – šipky na pohyb, prostor nebo Enter na útok. Grafika je stará DOS plastika, barvy krabičkové, animace minimální. Sound card se ani neočekává. Byla to hra určená pro lidi, co se nudili v učebně nebo kancelářském koutě – malá, nezápadní, bez instalace. Hratelnost je přijatelná, ale moc vtahující není; Fleuch se cítí spíš jako studijní práce než jako věc, kterou by někdo hrál dobrovolně čtyři hodiny za sebou.

Co si z něj pamatuji? Že patřil mezi tisíce zapomenutých experimentů té doby. Neměl ambice konkurovat Dungeon Masterovi ani Wizardryi. Prostě byl tady, fungoval, a pak zmizel. Tenhle typ her později nahradily modernější indie rogueliky s lepší atmosférou a lepšími pravidly.

Dnes je to především artefakt. Zahrát si ho v prohlížeči má smysl, jen když sbíráš DOS kuriozity nebo chceš pochopit, jak vypadaly hrané v roce 1996, když nejsi měl přístup k Diablo nebo žádnému z velkých titulů. Pro moderního hráče je spíš okrajová záležitost – funkční, ale nezajímavá.