TIMEGATE

Když si vezmeš do ruky joystick a na obrazovce se mihne něco mezi tetrisem a střílečkou, víš, že máš před sebou něco nejasného. Timegate je právě taková záhada — věc, kterou by normální člověk přeskočil, ale který se drží, protože mu přestává být jasné, co vůbec hraje.

Jde o logickou puzzle, kde tvůj bílý čtvereček jezdí po mřížce a musí se vyhnout padajícím překážkám, které se pohybují podle zvláštních pravidel. Zasazení je futuristické, zvuky jsou elektronické a vše má dojem, že by to mělo být inteligentní. Cíl je jednoduchý — přežít vlny a zbavit se všech překážek. Nebo je to opak. Upřímně, návod není, takže se to učíš pokusy.

A tady je ten trik. Timegate se chová jako hra, která ti chce něco říci, ale mluví šepotem. Mechaniky jsou tam, pravidla existují, ale nejsou ti vysvětlena, takže prvních dvacet minut věřisz, že hraješ špatně, místo aby tě napadlo, že játuš hraji správně a hra je prostě dělaná takhle. Ovládání je přímočaré — posun se šipkami, teď si drž úroveň. Ale co se děje na obrazovce? To je záhada, co plyne vlastními zákony.

V devadesátkách byl tento typ hry součástí kultury — věci, kterým jsi neměl proč rozumět, kterýchsi se chytil a pak tě nešlo pustit. Timegate v tom duchu existuje. Není to graf, který by tě oslňoval, není to příběh, který tě chytne, ale ten podivný pocit, že tam něco je, a ty se pokoušíš přijít na to, co. Zvuky jsou prostě zvuky, ne hudba. Animace jsou strojové, bez milosti. A přesto to je hypnotické.

Dneska by se na to podívali jako na propadák bez vysvětlení a tutoriálu. Ale když se vrátíš k tomu, co to vlastně bylo — explorace bez návodu, trial and error bez obav, že tě hra bude podceňovat svým zbytečným vysvětlováním — vidíš tu zvláštní krásu. Timegate se netvářila jako přátelská. Měla svou logiku a ty jsi se ji měl naučit.

Pokud hledáš something to zkusit, chceš-li se vrátit do doby, kdy počítačové hry nebyly vysvětlovány, ale zažívaly se, je Timegate takový digitální artefakt z doby, kdy si tvůrci mysleli, že hráč si poradí. Nejde o hitovku, ale o cosi, co zůstalo visět v paměti díky své neobjasněné podstatě.