Recenzia zatiaľ nie je preložená — zobrazujeme pôvodné znenie (Čeština).
Basketbal na počítači v roce 1994 znamenal jednu věc: pixelové figurky skáčou po pixelové palubovce, hudba dudní z reproduktoru jako někdo mačká klávesu, a ty se pokouší trefit koš, aniž bys věděl, co přesně děláš.
PC Basket 2.0 je sportovní simulátor, který se nehýbe z dostateční dálky na to, aby těžil z arcade jednoduchosti, ani se nedostane blízko k simulačnímu detailu. Hraje se v horizontálním pohledu na kurt, tvůj tým běhá jako by měl dřeva v nohách, a součástí zápasu je předání míče, střelba a překvapivě málo logiky v tom, jak to všechno funguje dohromady.
Ovládání je klasicky nepříjemné — to, co by mělo být intuitivní (kde je můj hráč, kam má jít, kdy má střílet), se řeší nabídkou nabídek a číslíkem na klávesnici. Síla střely se nastavuje tak, že se koukal na nic a mluvíš v duchu, aby to sešlo. Absence vysvětlení znamená, že půlhodinu zjišťuješ, jestli vlastně ovládáš tým nebo můžeš jen koukat, jak si s ním počítač dělá, co chce. Složitost bez obsahu — to je to, co ti zůstane v paměti.
Grafika je věc svého času — figurky mají těla tvaru těstonů, oči jsou tečky a pohyb připomíná animaci staré linoleové desky. Zvuk sesílá jednu melodii, kterou posloucháš půl minuty, než si uvědomíš, že tebe to otravuje. Není tu nic, co by ti dalo pocit, že by to mělo být zábavné.
Dnes se na to podívá každý s jistou lítostí. Ne kvůli vtipu — to je opravdu jen ploché a nezajímavé — ale kvůli tomu, jak moc se podobá spoustě jiných pokusů té doby: přehlceno menu, málo hry, spoustu času na čekání. Pokud máš nostalgie na devadesátky a chceš si připomenout, jak to v tom starém softwaru opravdu bylo, je to správný příklad.
old