Pac-Gal

Paní s modrými vlasy a červeným šatům si vezme tašku a půjde si koupit nový byt. Alespoň když jí to ti roboti dovolí. Pac-Gal je prostě Pac-Man, jen se zbabělcům vysvětluje, že tenhle střeleček není jen pro chlapce — takže se vzal klasický recept, změnila se hlavní postava, a vyšla z toho hra, která v roce 1982 klidně mohla vyjít jako oficiální spin-off od Namco.

Dostaneš bludiště, skóre a cíl: sebrat všechny body, aniž by tě chytla nějaká z těch duševních barevných příšerek. Fyzika je stejná jako u originálu — bodů je všude, v rozích jsou energické boosty, a když je spolkneš, roles se obrátí a ty můžeš chvíli honit ty příšery. Na obrazovce se různě zaplnějí rozměry bludiště, někdy méně, někdy více chloupků, vždycky stejná skóre logika. Je to zkrátka klasika, jen jinak obličej.

Hraje se stejně jako původní Pac-Man — pohyb čtyřmi směry, to je všechno. Tuhle jednoduchost se člověk rozhoduje buď milovat nebo ji už vůbec nevidí. V devadesátkách, když jsi si to hrál na nějaké arkádě nebo na počítači, bylo to osvěžení — přítomen Pac-Mana znáte všichni, a tady když sem tam vyměníte pohlaví, věříte, že je to nový obsah. Kontrola je přímočará, tempo hraní stejně jako v originálu. Detaily jsou však tím, co občas vytahne uši — barvy bludiště nejsou tak živé, zvuky nejsou tak ostré, ale to jsou dobové limity.

Pac-Gal se do dnes pamatuje jako kuriozita víc než jako klíčová hra. Není to špatná věc — znamená to, že se jednalo o experiment, který se zvrtl. Měl by to být důkaz, že Pac-Man není genericky mužská věc, ale v praxi si vzal jen vizuální obalek a zůstal stejně nudný. Modernímu hráči z nás se tady nabízí pocit retro čti čin archivní, průmyslový náhled do toho, jak se v osmdesátkách myslelo na to, že holky by taky mohly hrát.

Najdeš si Pac-Gal v internetovém prohlížeči bez problémů, pokud hledáš něco na deset minut, a pak si ji vyzkoušíš podívat. Je to jasné jako deštná voda — není to zločin proti ludskosti, ale není to ani důvod, aby sis ji stahoval z emulátoru a hrál dvě hodiny. Ale procházet si historii arkád bez Pac-Gal? Na to je ten příběh zajímavý přesně tak, jak se připravil.