MS-DOS: Adi (VGA Machine)

Někdy se v archivech starých disket najdou věci, u kterých už nikdo neví, proč vůbec existují. Adi je právě takový kousek — skromná DOS-ová grafická obskurita bez údajů o výrobci, bez jasného nápisu, co to má být. Jenom VGA paleta, jenom jméno. Čekáš něco velkého a pak ti zbyde otázka, jestli sis měl co hrát vůbec.

Jde o jednoduchý puzzle či logickou hru v nejstriptnějším slova smyslu. Na obrazovce máš grafiku na úrovni starších her z první poloviny devadesátek — malované spíš než modelované, s tou typickou DOS-ovou omrazeností ve výběru barev. Zvuk či hudba? Spíš se čeká, že si něco přineseš sám. Cíl není zcela jasný ze startu; musíš si hrát, koukat, zkoušet, až si domyslíš, co se od tebe chce.

Hraje se to pomalým klikáním a experimentováním. Ovládání je intuitivní na úrovni myši, která tahá věci sem a tam — nic složitého, ale také nic, co by tě vzalo za srdce. Chybí dynamika, urgence, směr. Je to spíš nudný klid než soustředěná zábava. Po dvaceti minutách si jsi vědom, že jsi tu přitom víc ze zvídavosti, jestli se něco děje, než proto, že by tě něco bavilo.

Adi dnes slouží především jako archiválie — doklad o tom, co si jednotlivci v osmdesiátých či devadesátých letech zkusili naprogramovat jako hobby. Technicky jde vidět pokus o něco, ale ambice chybí. Není to špatné, je to spíš nezapamatovatelné. Graphic adventure? Logická hra? Něco mezi? Nejde poznat ani zpětně.

Pokud jsi ve fází, kdy sbíraš každý kousek DOS-ové historie bez ohledu na kvalitu, pak to zkus. Mrknout, co se tam skrývá, jak se to hraje, proč se to vůbec udělalo. Je v tom určitý kouzlo beznámosti. Ostatní si můžou odpustit — nic mi chybět nebude.