Această recenzie nu este încă tradusă — afișăm originalul (Čeština).
Před tebou leží krabice se starým CD a v ní soubor s příponou EXE, kterou už skoro nikdo nespustí. Video Jam! z roku 1993 je částečně zapomenuté drama o tom, co se stane, když se počítač rozhodne tvořit sám.
Jde o Point-and-Click adventuru, která se odehrává v prostředí mediální společnosti. Ty vstoupíš do kůže někoho, kdo se snaží pochopit, proč se věci dějí kolem videoprodukcí. Scénář není nijak složitý — spíš je to pouť po neonových chodbách raných devadesátek, kde se sešívá drama, technologie a lidské chyby dohromady. Hra se odehrává na PC, kde se explorace a dialog řídí myší. Není tu příliš akcí, spíš čtení a proklikávání.
Hraní je poměrně pomalé. Animace se vleče, dialogy se čtou pomalu a dojmy se rodí spíš z atmosféry než z dynamiky. Barvy, modré stíny a skřípavý zvuk ti dnes připadají jako návštěva muzea. Ovládání funguje, ale není tu žádné překvapení — běžné point-and-click chování bez finty. Co se hraje poměrně akorát, je nálada. Ta vede tě krok za krokem do děje, který tě neurazí, ale ani tě neuchvátí.
Video Jam! patří k těm hrám, které si pamatujeme spíš na pocit než na fakta. Představuje era, kdy se počítače považovaly za něco mystického, a svět her se snažil o něco víc než jen zábavu. Dnes vypadá tři dekády starého MS-DOSu retro v přirozenosti — není tady snaha vypadat nově, prostě je to z doby.
Pokud hledáš zkušenost ze starého adventu, která ti zabere odpoledne bez velkých nástrah, Video Jam! stojí za pokus. Nebude to nejlepší věc, kterou si zahraješ, ale nebude to ani čas ztracený. V prohlížeči se v emuláku spustí bez větších problémů a vytáhne tě na chvíli zpátky do času, kdy bylo hraní jednodušší a tlumavější.
old