این نقد هنوز ترجمه نشده است — متن اصلی (Čeština) را نشان میدهیم.
Když se kolem roku 1985 spustil program a dlouho se nic nedělo, věděl jsi, že se chystá něco starého. Caverns of Gink je právě taková věc — text-adventure z doby, kdy počítače ještě neměly vůbec nic jiného než řádky slov a tvá fantazie musela dělat všechnu grafiku.

Jde o jednoduchou hru na prozkoumávání jeskyní. Pohybuješ se příkazem NORTH, SOUTH, EAST, WEST, sbíráš věci, které najdeš, snažíš se porazit monstra nebo je obejít, a hlavně tápáš v temnu. Hra je tichá, bez zvuků — jen text na černém pozadí a tvoje představivost. Cíl je typicky adventurový: dostat se někam, získat něco, nebo prostě přežít.
Ovládání je primitivní, ale přesně takové, jaké tehdejší hardware nabízel. Napíšeš příkaz, počítač odpoví. Není tu nic mezi tebou a logickou hádankou hry. Problém je, že hra tě nenutí přemýšlet elegantně — spíš zkoušíš věci naslepo. Která slova hra rozumí? Jestli řekneš TAKE GOLD místo GRAB GOLD, provedeš se jako cvok. Hraní je více frustrující než zábavné, protože se více hádáš, co autoři chtěli, než aby hra jasně komunikovala své pravidla.
Z dnešního pohledu nemá Caverns of Gink nic, co by ji výrazně odlišilo od desítek dalších textových dobrodružství té éry. Není to ani klasik jako Zork, ani zajímavá kuriozita. Je to spíš pomník chvíli, kdy vývojáři věřili, že vymyšlenost může nahradit přesnost, a že hráči budou trpěliví.
Pokud si ji chceš zahrát dnes, bude to především jako historická lekce. Uvidíš, jak jednoduché a přitom těžkopádné byly počítačové hry na počátku. Hra nás baví skrze nostalgii nebo zvědavost, ne proto, že by nabízela zábavu srovnatelnou s současným standardem. Ale kdysi byla tímto standardem — a to je zajímavé.