Hindi pa naisasalin ang review na ito — ipinapakita ang orihinal (Čeština).
Když otevřeš tuhle mapu severní Afriky z roku 1983, zjistíš, že počítač tě chce porazit. Knights of the Desert je starý vojenský simulátor, kterého na PC málo lidí zná, přitom šlo o pokus, jak dělat taktickou válčičku na peceesmu v době, kdy se pro to používaly hlavně tužka a papír.
Hraješ velitele jednotek během severoafrické kampaně druhé světové války — Britů a Američanů proti německým a italským vojskům. Tahy se táhnou po mapě sektorech, manévruješ jednotkami, střádáš munici a pohonné hmoty. Cíl je jasnější než většina: vyhrát území a zatlačit nepřítele. Hra tě nutí myslet na logistiku, ne jen na to, aby tvoje tanky stály všude možně.
Graficky je to paskvil — bílé čárky na černém pozadí, číslice a zkratky. Ale to byl ten čas. Ovládání probíhá přes příkazový řádek, zadáváš si koordináty, vypisují se ti informace o jednotkách, viditelnosti, ztrátách. Chvílí je to skoro jako listování v deníku, ne jako hraní hry. Tempa nepoznáš — počítač myslí dlouho, a když se konečně rozhodne, vyplivne ti zprávu. Hraní není rychlé, ale ani nudné. Je to jako vodit si hovor se starým mužem, který všechno zná.
V devadesátkách se kolem takových věcí sdružovali nadšenci na internetu, kteří měli chuť do strategie bez grafických kejzlů. Dnes je to spíš muzeum. Herní myšlenka drží, ale čekání na počítač a archajické rozhraní ti budou vadit. Vlastně — budou vadit, pokud jsi zvyklý na něco, kde se věci děj hned. Není to hra na zábavý víkend, je to hra na poučný experiment.
Pokud tě zajímá, jak se dělala taktika před tím, než přišly kolorovaný kampaně a pohyblivé ikony, má smysl se na ni kouknout. V DOSboxu se spustí bez problémů. Ostatně se těch příkazů máš nabrat tak dost na to, aby ti mozek cestou běhal. Je to ale pro trpělivce, ne pro všechny.
old