Ultimate Cards

Ultimate Cards. Název, který slibuje absolutno. Konečnou kartovou hru. Alfa i omega všeho, co se kdy hrálo s balíčkem 52 listů. V roce 1992 jsem u podobných titulů sedával s jednou rukou na myši a druhou na sklenici koly, protože na víc nebyl čas — přestávka mezi domácími úkoly trvala právě tak dlouho, než se načetly grafické sprity.

Hra se žánrově hlásí k plošinovkám, což by u kartového titulu mohlo působit jako překlep. Ale jak stará poznámka naznačuje, Ultimate Cards si zřejmě vybrala méně obvyklou cestu a místo standardního pokeru nebo solitéru vsadila na výstřednější kartové varianty. Přesnou sadu her se mi nepodařilo bezpečně ověřit, takže budu upřímný: podrobnosti znám jen z toho, co po sobě titul zanechal v paměti a v archivech.

Hratelnost u podobných kompilací z té doby stojí a padá s tím, jak dobře vývojáři pochopili, že rozhraní je polovina hry. V roce 1992 ještě nebylo samozřejmé, že kliknutí na kartu udělá přesně to, co čekáte. Někdy bylo potřeba kartu uchopit, jindy stačilo zmáčknout číslo na klávesnici. Výsledný dojem se lišil titul od titulu o propast. Pokud Ultimate Cards skutečně sázelo na méně tradiční hry, byl to buď odvážný tah, nebo cesta k frustraci — záleželo na tom, jestli pravidla autor vysvětlil, nebo jen předpokládal, že je hráč zná z dětství u babičky.

Co podobné tituly z éry MS-DOS dostávaly, byl čas. Kartové hry v roce 1992 nemusely bojovat o pozornost s polygonálními světy ani výbušnými soundtracky. Stačil čistý herní princip, únosná grafika ve čtyřech barvách EGA nebo už slušných 256 VGA a aspoň přijatelná animace líznout kartu ze stolu. Zestárly dobře — nebo spíš nezestárly vůbec, protože pravidla karetních her se nemění. Zestárlo rozhraní, a to občas krutě.

Dnes Ultimate Cards sedne tomu, kdo si chce připomenout, jak vypadalo hraní u počítače dřív, než se z každé prkotiny stal projekt za milion dolarů. Nebo někomu, kdo chce zkusit kartovou variantu, na kterou v dnešní nabídce nenarazí. V prohlížeči jde spustit bez instalace, bez driverů a bez vzpomínání, kde jste nechali bootovací disketu. To je vlastně největší výhoda celé éry DOS her v roce 2024.