TFX - Tactical Fighter eXperiment

Rok 1993, monitor CRT sotva stačí zobrazit ty polygony a já sedím před klávesnicí s rozloženou mapou klávesových zkratek. TFX od britského studia Digital Image Design doletělo na disku do našeho domu někdy na podzim a já najednou řídil stroje, které tehdy ještě ani pořádně neexistovaly.

TFX — Tactical Fighter eXperiment — byl letecký simulátor, který vsadil na tehdejší budoucnost. Do kokpitu dosadil tři stroje: utajený F-117A Nighthawk, tehdy ještě papírový Eurofighter 2000 a Lockheed F-22. Každý z nich měl jiný charakter, jiné možnosti výzbroje a jiné místo v misích. Hra se odehrávala v krizových oblastech inspirovaných dobovými konflikty — po pádu železné opony byl svět najednou plný lokálních válek a herní průmysl to rychle zachytil.

Hratelnost stála na zajímavém kompromisu. TFX nabízel jak arkádový režim pro ty, kteří chtěli prostě létat a střílet, tak náročnější taktický přístup s plánováním mise, výběrem munice a realistickějším chováním letounů. Výzbroj šlo před misí upravovat — tahle možnost tehdy nebyla samozřejmost. Ovládání bylo dostupné i bez joysticku, ale s ním dostávalo správný rozměr. Graficky hra používala solidní 3D polygony na poměry roku 1993, byť nebe připomínalo spíš malovaný karton než atmosféru.

Co TFX odlišovalo od konkurence, byl právě důraz na taktiku vedle akce. Nebyl to Falcon 4.0, takže simulačními nadšenci byl občas přehlížen jako příliš přístupný. Nebyl to ani čistý arkádový střílel. Seděl přesně uprostřed — a to je pozice, která v recenzích roku 1993 sbírala solidní hodnocení, ale v srdci hráčů nezanechala tak hlubokou stopu jako tvrdší simulátory nebo čistší akce. Dnes nejhůře působí datovaná grafika interiérů a určitá strohost misí bez narativního švu.

Dnes TFX sedne hlavně tomu, kdo chce ochutnat leteckou simulaci z první poloviny devadesátek bez nutnosti číst čtyřsetstránkový manuál. Nebo tomu, kdo si pamatuje, jak tehdy vypadala budoucnost letectví — a chce ji zažít znovu, tentokrát v prohlížeči, bez instalace a bez hledání bootovací diskety. Třicet let stará hra o tehdy budoucích strojích má svůj zvláštní půvab. Nostalgie je zadarmo.